Jak nejlépe sledovat polohu? Rozdíl mezi aktivním a pasivním GPS 

GPS využíváme k nalezení správné cesty, sledování mobilních zařízení nebo zabezpečení majetku. Znáte ale rozdíl mezi aktivním a pasivním GPS sledováním? V následujícím článku se podíváme na principy, na kterých tato technologie funguje, a vysvětlíme, kdy a proč se vyplatí sáhnout po konkrétním typu. 

Co je GPS lokátor a jak funguje? 

GPS lokátor není žádný zázrak z vědeckofantastických filmů. Je to zařízení, které se – aniž bychom si to možná uvědomovali – stalo naprosto běžnou součástí našich životů. Tento malý přístroj využívá tzv. globální poziční systém (GPS) k určení přesné polohy objektu nebo osoby na Zemi. 

Princip fungování GPS sledování je v zásadě jednoduchý: 

• Lokátor přijímá signály ze satelitů obíhajících Zemi. V současné době je družic 31 a pro určení přesné polohy GPS lokátoru stačí, aby byl v dosahu 4 z nich. 
• Na základě toho, za jak dlouho doputují signály z jednotlivých satelitů do lokátoru, vypočítá přijímač zeměpisnou šířku, délku nebo nadmořskou výšku bodu, kde se právě nachází. 
• Tyto informace pak uživatel vidí na obrazovce zařízení, ve kterém GPS lokátor má – hodinky, telefon, autonavigace apod. 

Tato technologie má velmi širokou škálu využití – od sledování mobilu přes GPS, monitoring vozidel až po GPS sledování dětí. 

Aktivní vs. pasivní GPS v čem je rozdíl? 

Existují dva hlavní typy GPS sledování – aktivní a pasivní. 

Aktivní GPS sledování 

Aktivní systém funguje téměř v reálném čase (data se obvykle aktualizují každých 10 vteřin) a ukazuje tedy aktuální polohu, jako je tomu například v navigaci.  

Pokud ho chcete využívat ke sledování někoho nebo něčeho jiného, než jste vy sami – například sledování aut nebo zaměstnanců přes GPS – tak samotný přijímač samozřejmě nestačí.  

Zařízení s GPS musí být také napojené na mobilní síť (GSM/3G/4G/5G) a následně odesílá data o své poloze na server poskytovatele. K němu se pak pomocí internetu nebo mobilní sítě připojíte, abyste na dálku sledovali polohu daného objektu. 

Díky tomuto principu je sledování mobilu nebo osob přes GPS velmi snadné a jsme na něj v běžném životě zvyklí. Máme tak neustálý přehled o tom, kde se nachází přijímač, který sledujeme.  

Pasivní GPS sledování 

Pasivní GPS lokátory fungují tak, že zaznamenávají polohu a pohyb objektu, na kterém jsou nainstalované, není to ale v reálném čase a nikam tyto údaje neodesílají.  Místo toho je ukládají do interní paměti nebo na paměťovou kartu. Po určité době (například po návratu auta do firmy) si můžete tato data stáhnout a analyzovat, například prostřednictvím počítače nebo speciální aplikace.  

Zatímco aktivní systém je tedy něco jako špión, který je vám stále v patách, pasivní systém připomíná spíše pečlivého archiváře, který shromažďuje informace pro pozdější analýzu. 

TIP: Více informací k tomu, jak správně integrovat GPS sledování se dozvíte zde. 

Kdy nasadit aktivní a pasivní GPS sledování? 

Teď, když jsme vyjasnili rozdíly, pojďme si říct, ve kterých situacích jednotlivé typy sledování využijete. 

Aktivní  

Hodí se zejména v situacích, kdy: 

• Potřebujete okamžitý přehled o poloze sledovaného objektu nebo osoby. 
• Chcete mít možnost rychle reagovat na neočekávané události. 
• Vyžadujete kontrolu – například nad flotilou vozidel – v reálném čase. 

Příklady využití: 

• Sledování zaměstnanců pomocí GPS, když jsou v terénu, abyste měli přehled o jejich aktivitách a například věděli, jak jsou daleko v plnění svého úkolu.  
• GPS sledování dětí pro zajištění jejich bezpečnosti. 
• Monitoring vozového parku pro optimalizaci tras a spotřeby paliva. 
• Sledování mobilu přes GPS je užitečné v případě jeho ztráty nebo krádeže. 

Aktivní systémy mají i své nevýhody: 

• Vyšší pořizovací náklady a náklady na provoz (kvůli využití mobilních sítí). 
• Větší spotřeba energie, což může vést k častějšímu dobíjení zařízení. 
• Potenciální narušení soukromí (při nevhodném použití či zabezpečení). 

Pasivní  

Uplatní se především tam, kde: 

• Nepotřebujete informace v reálném čase. 
• Chcete analyzovat dlouhodobé vzorce pohybu. 
• Snažíte se minimalizovat náklady na sledování. 

Typické příklady použití: 

• Sledování pohybu zboží v logistických řetězcích. 
• Analýza tras služebních cest pro optimalizaci nákladů. 
• Monitoring sportovních aktivit pro zlepšení výkonu. 
• Sledování pohybu zvířat v rámci vědeckého výzkumu. 

Výhody pasivních systémů: 

• Nižší pořizovací náklady a provozní výdaje. 
• Delší výdrž baterie díky menší energetické náročnosti. 
• Vyšší míra soukromí, protože se data neustále neodesílají. 
• Na druhou stranu je vyšší riziko ztráty dat, např. při poškození sběrného zařízení nebo celého objektu. 

Zdroj foto: Pexels.com