Náhrada mzdy za dovolenou – jak se proplácí, výpočet

S plánováním dovolené je spojená nejen domluva se zaměstnavatelem, kdy bude možné volno čerpat, ale také i náhrada mzdy za dobu mimo kancelář. Jak se proplácí dovolená, jak je to s výpočtem mzdy a na co si dát pozor?

Svůj nárok na dovolenou si můžou zaměstnanci vybrat během celého kalendářního roku. Během doby, kdy si pracovníci užívají zasloužený odpočinek, jim zaměstnavatel poskytuje tzv. náhradu mzdy. S takovým výpočtem mzdy za dovolenou souvisí pojmy jako:

• kalendářní čtvrtletí – ty jsou celkem čtyři (od ledna do března, od dubna do června, od července do září a od října do prosince)
• mzda – mzda je finanční odměna, kterou poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci v soukromém sektoru (na rozdíl od platu, který je poskytován například státním zaměstnancům apod.)
• hrubá mzda – částka, kterou zaměstnavatel zaplatí za odvedenou práci. Tato částka není ovšem zkrácena o daň, pojištění atd.
• čistá mzda – částka, kterou dostane zaměstnanec po odečtení daně a všech povinných odvodů

Důležitý je průměr

Částka, kterou tak zaměstnavatel proplatí za dovolenou, vychází z průměrné hodinové sazby z předcházejícího čtvrtletí, než ve kterém si zaměstnanec dovolenou vybírá. To znamená, že jestli si bude chtít vybrat dovolenou v červenci, mzdová účetní bude vycházet z průměrné mzdy za druhé kalendářní čtvrtletí (tedy duben až červen).

Jak se tedy dovolená počítá?

V praxi se tedy hrubá mzda za zmíněné čtvrtletí vydělí počtem hodin, které jsou odpracovány. Navíc se do tohoto průměru započítávají také prémie nebo bonusy, pokud jsou za dané období od zaměstnavatele vypláceny. Nicméně zde platí malá výjimka.

Placená dovolená a prémie

Pokud byla zmíněná prémie za jiné období než čtvrtletí, ze kterého se dovolená proplácí, do hrubé mzdy se započítá pouze poměrná část. Jedná se například o roční odměny nebo tzv. třinácté platy. V těchto případech se započte jedna dvanáctina z odměny.

Průměr na dovolenou se tak může lišit nejen podle toho, v jakém měsíci si zaměstnanec vybírá dovolenou, avšak také podle toho, jestli zaměstnanci náleží dodatečná odměna za odvedenou práci, nebo ne.

Pokud tedy zaměstnanec ví, že bude mít nárok na prémie nebo bonusy, určitě se mu vyplatí vybrat si dovolenou až po jejich vyplacení. Na druhou stranu je ale potřeba si dát také pozor na situace, kdy by zaměstnavatel mohl naopak plány na dovolenou znepříjemnit. V určitých situacích má totiž nadřízený právo placenou dovolenou zkrátit.

Obecně se tedy dá říct, že náhrada za dovolenou tak není pevně daná částka. Zaměstnanci si tuto částku můžou orientačně vypočítat sami, nebo se před plánováním dovolené domluvit se mzdovou účetní, jaký bude jejich výpočet čisté mzdy s dovolenou za daný měsíc. Případně se také ujistit, jaké dny vychází finančně nejlépe.

Daň a pojištění

Bohužel ani během volna se výpočet mzdy za dovolenou nevyhne povinným odvodům. Náhrada mzdy je tak ponížena o daň a také o zdravotní a sociální pojištění.

Pokud si tedy chce zaměstnanec vypočítat orientační čistou mzdu za dovolenou, musí od tohoto odhadu odečíst již zmíněné odvody. Ty se počítají ze součtu hrubé mzdy za období, kdy byl zaměstnanec fyzicky v práci, a ze zmíněných náhrad.

Nárok na dovolenou – výpočet mzdy za dovolenou

Jak se počítá dovolená, tedy konkrétně počet dnů, na které má zaměstnanec nárok?

Obecně platí, že nejkratší možná doba jsou čtyři týdny placené dovolené. Nicméně od roku 2021 došlo k pár změnám, které umožňují spravedlivější čerpání. Největší změna je ta, že se volno počítá podle odpracovaných hodin. Dříve se totiž náhrada za dovolenou počítala podle počtu odpracovaných dnů. Jak to tedy je v praxi s počtem dní placené dovolené?

Jak už bylo zmíněno, čtyři týdny jsou minimum, které zaměstnavatel musí poskytnout na odpočinek. Toto období se ale může lišit podle hodinového úvazku a také rozvržení pracovní doby.

Záleží na pracovním úvazku

Pokud je v pracovní smlouvě uvedeno, že zaměstnanec má úvazek na 40 hodin týdně, nic se pro něj nemění. To stejné platí také pro dovolenou při zkráceném pracovním poměru. Ani u takového úvazku nenastaly žádné velké úpravy.

Největší změna je nově od roku 2021 v případě, že je pracovní doba nepravidelná, tedy v tzv. směnném provozu. V tomto případě je možnost si nově vybrat dovolenou po hodinách té dané směny, kterou by jinak měl zaměstnanec odpracovat.

Jak je placená dovolená v případě změny?

Pokud se během roku mění pracovní úvazek, není ani v tomto případě zaměstnanec ochuzen o svůj nárok na odpočinek. Výpočet totiž vychází z jednotlivých pracovních úvazků, které měl pracovník ve své smlouvě během roku.

Pokud si během kalendářního roku zaměstnanec změní typ pracovního úvazku, průměrný nárok na dovolenou se bude vypočítávat z původní a nové pracovní doby. V tomto případě tak bude muset zaměstnavatel zohlednit dobu dovolené, na kterou by měl zaměstnanec nárok během trvání původního úvazku. K této době pak přičte poměrnou dobu dovolené, na kterou má zaměstnanec nárok při novém úvazu.

V počtu volných dnů mají ale výjimku například státní zaměstnanci nebo také pedagogové. Ti mají mezi pěti až osmi týdny dovolené. Samozřejmě i v soukromém sektoru je možnost delší dovolené. Záleží jen na daném zaměstnavateli, jestli svým podřízeným umožní minimální dobu na rekreaci, nebo ji o pár dní navýší.

Výběr dovolené a peněžitá pomoc v mateřství

Ani maminky na mateřské dovolené nepřijdou o nárok na dovolenou. Pokud je žena zaměstnaná a vznikl jí tak nárok na tzv. peněžitou pomoc v mateřství, lidově nazývanou mateřská, má také možnost vybrat si zbývající řádnou dovolenou. Jak je placená dovolená v tomto případě?

Ve chvíli, kdy by maminka po skončení mateřské dovolené pokračovala v rodičovské dovolené, může si volné dny vybrat mezi těmito obdobími.

To by v praxi znamenalo, že před skončením mateřské dovolené nahlásí žena zaměstnavateli, že po jejím ukončení chce vybrat zbytek řádné dovolené. Po tom, co jí tato dovolená skončí, může plynule navázat na rodičovský příspěvek.

Nárok na dovolenou během zkušební doby

Některé firmy zavádějí pro nové zaměstnance tzv. zkušební dobu. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, že pracovní poměr bude po ukončení zkušební doby pokračovat, teprve pak vzniká oficiálně zaměstnanci nárok na řádnou dovolenou.

Dovolená během zkušební doby je tak pouze na individuální dohodě mezi nadřízeným a podřízeným. Pokud by se na ní oba dohodli, je o tuto dobu dovolené tzv. „zkušebka“ prodloužena.

Převod dovolené do následujícího roku

Pokud si zaměstnanec nevyčerpá veškerou dovolenou, na kterou má nárok, může si ji v určitých případech posunout do dalšího roku. Musí ale o její převedení zažádat písemně. Zákoník práce popisuje situaci v § 218 odst. 2 následovně:

„S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, převést do následujícího kalendářního roku.“

Dobrá zpráva tedy je, že pokud z jakéhokoli důvodu není možné si v jednom kalendářním roce vybrat všechnu dovolenou, nárok na volno hned nepropadá. Zaměstnanec si tak díky převedení volných dnů může na další rok naplánovat cestu do vzdálenější destinace nebo se třeba pustit do dlouho odkládané stavby domu nebo rekonstrukce.

Dovolená při ukončení pracovního poměru

Pokud nemá zaměstnanec vyčerpanou veškerou dovolenou, má nárok na její proplacení. Standardně toto proplácení mzdy za dovolenou, která není vybrána celá, není možné. Jedná se tak pouze o výjimku pro případy, kdy se pracovní poměr ukončí dříve, než jsou všechny volné dny vyčerpány.

Co když počet dnů dovolené nestačí?

V situacích, kdy potřebuje zaměstnanec volno, ale už vyčerpal všechny dny řádné dovolené, existují výjimky, kdy zaměstnavatel dovolenou poskytne. Jedná se o neplacené volno v práci, které částečně upravuje zákoník práce.

Jedná se zejména o mimořádné události jako je například:

• svatba (zaměstnanci náleží náhrada mzdy za jeden den)
• návštěva lékaře (náhrada mzdy za nezbytně nutnou dobu strávenou u lékaře)
• narození potomka (pokud chce být otec u porodu svého potomka, náleží mu možnost volna na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy)
• placené volno na pohřeb (upravuje zákoník práce)

U posledního příkladu je ale výjimka. Proplacení takového volna je možné pouze v případě, že budoucí otec převáží těhotnou partnerku do nemocnice a zpět domů.

TIP: Kdo neví, za jakou dovolenou má letos čerpat náhradu mzdy, může se inspirovat článkem o Koločavě, městem Nikola Šuhaje loupežníka. Není to sice v Česku, avšak česky se tu lze snadno domluvit.