Úsporný provoz klimatizace

V letním období je klimatizace velice účinnou a efektivní zbraní, jak zatočit s přehřátými vnitřními prostory. Jak klimatizaci správně používat a ušetřit?

Chce-li člověk začít s náležitou a efektivní úsporou při využívání domácí klimatizace, musí se držet několika zásadních pravidel, které je nutné dodržovat již od samotného nákupu tohoto elektronického zařízení.

Zaměřit se musí na nízkou energetickou třídu a především optimální výkon, který se určuje dle konkrétních rozměrů místnosti, respektive vnitřního objemu. Musí jít o klimatizaci s takovým výkonem kompresoru, který bez jakéhokoliv výraznějšího problému, zajistí konstantní teplotu uvnitř prostor v rozsahu od 23 do 27 °C, považovanou za optimální a vhodnou.

Domácí klimatizace má dost vysoké provozní náklady a v tomto případě se zřejmě vyplatí investice do klimatizace vzduchotechniky. Je však zapotřebí zvážit konkrétní požadavky a každá budova vyžaduje individuální řešení. Vzduchotechnika dokáže efektivně vytápět, chladit a kontrolovat vnitřní klima.

Principem práce je užívání jedněch a týchž ventilátorů k cirkulaci vzduchu a využití vzduchových filtrů k čištění a zvlhčování. K tomu je možné použít kondenzační chlazení či vytápění. Tyto systémy se navíc dají snadno ovládat a lze je velmi dobře přizpůsobit každému konkrétnímu prostoru.

Nízkoenergetický provoz klimatizace

Nízkoenergetický provoz klimatizace spočívá v tom, že je nastaveno nízké odvádění tepla z místnosti, které je vybaveno klimatizací.

Během nízkoenergetického provozu je klimatizace umístěna tak, aby vytápěla pouze požadované místnosti, nezatěžovala okolní prostředí a zároveň zajišťovala optickou rovnoměrnost tepla. Také by měla být používána účinnější pohony, jako jsou senzory a regulátory teploty.

Při správném nastavení lze dlouhodobě udržovat nízké energetické náklady a také optimalizovat požadovanou teplotu v místnosti. Dále je třeba vzít v úvahu správnou údržbu, aby se klimatizační systém co nejvíce efektivně využíval.

V momentě, kdy se uživatel přenese přes adekvátní volbu klimatizace, je ideální, pohlídat si několik důležitých prvků, které jsou zapotřebí, pakliže je klimatizace v provozu.

V každém případě by se měla zavírat okna. Pokud se tak neučiní, vniká do místnosti stále teplý vzduch, který se snaží klimatizace ochlazovat a kvůli tomu nepřetržitě běží. S tímto elementem také souvisí clonění slunce, které proniká do domácnosti. Jestliže to podmínky dovolují, naučit se zatahovat. Sluneční paprsky totiž ovlivňují teplotu uvnitř a tedy i nadměrný výkon klimatizace.

Snažit se prostřednictvím chladicího zařízení udržovat teplotu ve zmiňovaném a zdravotně přijatelném teplotním rozsahu kolem 23 až 27 °C. Obecně platí, že snižováním teploty o jediný stupeň pod 25 °C, navyšují se energetické náklady klimatizace o zhruba 3 %.

Nehledě na to, že výrazné přechody mezi klimatizovaným prostředím a venkovní teplotou nejsou zdravotně ideální a neměly by přesahovat rozdíl cca 8 °C.

Údržba klimatizace

V neposlední řadě je potřeba věnovat dostatek času i odpovídající údržbě klimatizace, u níž může v závislosti na stylu používání, docházet k zanášení filtrů, rozvodů nebo ventilátorů.

Údržba klimatizace je nezbytná pro správné fungování klimatizace. Je třeba provádět preventivní údržbu alespoň jednou ročně, aby se klimatizace mohla účinně a úspěšně chladit, protože jinak by mohla zhoršit výkon a vést k vysokým nákladům na energii.

Pravidelná údržba klimatizace do bytu je klíčová zejména pro její dlouhou životnost a efektivní provoz.

Obecné pravidlo údržby klimatizace zahrnuje vyčištění a zkontrolování kondenzátoru a odtoku, zkontrolování kompresoru, motoru a ostatních částí systému. Některé domácí klimatizace používají UV lampy nebo jiné filtrační systémy, které budou muset být čas od času vyměněny.

Údržba klimatizace vyžaduje odbornou pomoc a je lepší ji kontaktovat než se snažit ušetřit náklady kontaktováním amatérů.

Jak se naučit používat klimatizaci

Kromě výše zmíněných aspektů, ovlivňuje energetickou náročnost klimatizace, také její samotné používání a volba vhodných programů.

Jak na to:

1. Zapnout si klimatizaci (zmáčknout tlačítko na dálkovém ovladači, nebo je nastavení klimatizace na ovládacím panelu).

2. Nastavit teplotu, kterou uživatel chce, aby byla v místnosti. Tlačítka se mohou lišit v závislosti na datu modelu.

3. Vybrat režim, který se použije.

4. Vybrat rychlost ventilátoru. Existuje několik různých úrovní, které se mohou nastavit. Některé modely mají na výběr „auto“ rychlost, zatímco jiné „nízká“, „střední“ nebo „vysoká“.

5. Často existují další funkce, které lze nastavit, například časovač nebo čistič.

6. Najít tlačítko pro zapnutí/vypnutí klimatizace a aktivovat jej. Některé systémy se mohou vypínat po vytažení kabelu ze zásuvky.

Cena elektřiny každoročně stoupá. Pokud spotřebitel ví, že v dané místnosti nebude trávit určitou část dne, jednoduše zařízení vypne, aby neplatil za jeho zbytečný provoz. Po návratu domů totiž může krátkodobě využít některý z chladicích režimů, s pomocí něhož je místnost ochlazena téměř okamžitě. Poté se již lze spolehnout na prověřenou automatiku.

Určitě se vyplatí využívat také služeb termostatu nebo časování. Klimatizace tak bude udržovat teplotu dle nastavených hodnot, případně se zapne a vypne tehdy, kdy bude potřeba. Za zmínku jistě stojí i noční programy, s nimiž se docílí nejenom menší spotřeby, nicméně i minimálního hluku, který by vyrušoval.

Nezaměňovat ani chladicí režimy za ty odvlhčovací, které mají zcela jiné využití, a požadovaných teplot by mohlo být docíleno za podstatně delší dobu.

Úspory v řádu několika procent

Splní-li se všechny výše uvedené kroky, které se pro spotřebitele postupně stanou naprostou zvyklostí a automatickými úkony, má záruku toho, že se náklady na provoz klimatizace sníží hned o několik procent, což může v celoročním provozu nebo minimálně v tom letním, představovat poměrně výraznou sumu.

Nakonec je důležité si uvědomit, že se nepořizuje nesmrtelné zařízení. Klimatizace se časem zkrátka také opotřebuje. Po cca 10-ti letech by se měla měnit zastaralé modely za ty nové, slibující podstatně menší náklady na chlazení či případné vytápění.