Silová elektřina

Silová elektřina je surovina, odebíraná konečnými odběrateli, tedy samotná elektřina, vyrobená v elektrárnách a přenášená ke spotřebitelům nejprve prostřednictvím přenosové soustavy a později distribuční soustavy.

Silová elektřina je jediná neregulovaná složka platby spotřebitele za dodávku elektrické energie. Její cena přitom tvoří asi čtyřicet procent celkové ceny za elektřinu. Ostatní náklady jsou regulované a pokrývají náklady spojené s distribucí silové elektřiny konečnému odběrateli.

Cena elektřiny za spotřebovanou megawatthodinu (MWh) se může odlišovat dle odběru v nízkém (NT) a vysokém (VT) tarifu. Záleží na nastavení dodavatelem elektřiny a také na užívání energeticky náročnějších spotřebičů. Aby se zabránilo přetížení distribuční sítě a možnému výpadku, dodavatelé zavedli dvoutarifní sazbu.

Při nízkém tarifu je cena elektřiny snížena a lze používat spotřebiče, které potřebují velké množství energie, jako namátkou boilery na ohřev vody. Dodavatel energií nabízí spotřebitelům zvýhodněnou cenu elektřiny výměnou za to, že v hodinách, kdy platí vysoký tarif elektřiny, budou tyto spotřebiče zablokované.

Časová pásma použití nízkého či vysokého tarifu se v domácnostech liší. Dříve se pro nízký tarif vžilo pojmenování noční proud, protože k nižšímu odběru energií docházelo ve večerních hodinách. Nyní dodavatelé elektřiny regulují spotřebu dle jiných kritérií.

České domácnosti si mohou vybrat svého dodavatele silové elektřiny. Tato možnost platí od roku 2006. Cena a sazba elektřiny je tvořena trhem a na trhu působí na patnáct dodavatelů elektrické energie, tedy silové elektřiny.

Cena silové energie není regulována státem, ovšem povolení s ní obchodovat mají pouze držitelé licence. Cena se zpravidla skládá z více složek, a to dle zvolené sazby. Je udávána v korunách za kilowatthodinu (kWh).