Jsou bezkontaktní platební karty bezpečné

Platby bezkontaktní platební kartou jsou stále rozšířenější. Jde o nástroj, který nám zjednodušuje život. A co bezpečnostní rizika? Nejsou zde větší než u platebních karet, které se vkládají do terminálu?

Bezkontaktní platební karty mohou být debetní i kreditní. Bezkontaktní platby lze také provádět pomocí přívěšků na klíče, mobilu či jiných zařízení, které fungují na principu bezkontaktní technologie.

První bezkontaktní platební karty se v České republice objevily v roce 2012. Větší rozmach zaznamenaly v druhé polovině roku 2013. Nabízí je většina velkých bank, ale i nebankovní společnosti v podobě kreditních karet.

Výhodou bezkontaktních platebních karet je, že s nimi zaplatíte rychleji a pohodlněji. Do určité částky (zpravidla do 500 Kč), nebudete muset vkládat kartu do zařízení a vyťukávat PIN. Pro rychlé a menší platby je tak ideální. Používání bezkontaktních platebních karet má vést k poklesu hotovostních plateb v obchodech.

V současné době zákazníci provedou zhruba 60 % plateb bezkontaktními kartami. Banky zpravidla při vydávání nových karet dávají klientům automaticky bezkontaktní. Většinou však není problém si platební kartu vyměnit, i kdy platnost stávajících ještě nevypršela. Některé banky tuto výměnu provádějí zdarma.

Bezpečnost bezkontaktních platebních karet

Lidé si již na placení bezkontaktní platební kartou zvykli a nebojí se tolik bezpečnostních rizik, jako když karty byly na trhu krátce. Bezkontaktní platební karty mají i bezpečnostní výhodu. Při nižších částkách je jejich majitel vůbec nedává z ruky, a tak znemožňuje přečtení údajů jinou osobou.

Neznamená to však, že by bezkontaktní platební karty nenesly žádná bezpečnostní rizika. Stoprocentní platební nástroj neexistuje. Je třeba si hlídat platební kartu před odcizení. Pokud vám však odcizená bude a dojde k prokazatelnému zneužití karty bez zadání PIN, může klient své peníze získat zpátky u banky.

Banky mají také nastavený systém tak, aby byly podezřelé transakce hlášené, např. Pokud provedete za sebou několik plateb, může být následně od vás požadováno zadání PINu.

Opatrní lidé si také kladou otázku, jestli je možné, aby jim mohl někdo odcizit peníze z karty na dálku pomocí čtečky, například budou-li v prostředku městské hromadné dopravy. Tuto možnost odborníci vylučují s tím, že na bezkontaktních kartách jsou šifrovací mechanismy i technologická omezení. Platební karty je tak možné přečíst jen z malé vzdálenosti.

Pokud i tak při placení bezkontaktní platební kartou máte obavy ze zneužití vašich údajů, můžete si pořídit bezpečnostní stíněný obal přímo určený na bezkontaktní karty.

Jak fungují bezkontaktní karty?

Bezkontaktní platební karty znamenají revoluci ve způsobu nakupování. Jednoduchým klepnutím na kartu nyní můžete provádět bezpečné a rychlé transakce bez nutnosti vkládat kartu nebo zadávat PIN. Tato technologie si v posledních letech získala oblibu a umožňuje spotřebitelům po celém světě provádět transakce rychle, efektivně a pohodlně. Jak přesně ale bezkontaktní platební karty fungují?

Technologie bezkontaktních platebních karet využívá komunikaci v blízkém poli (NFC). NFC je protokol bezdrátové komunikace na krátkou vzdálenost, který umožňuje zařízením vyměňovat si data ve vzdálenosti několika centimetrů.

Tato technologie umožňuje dvěma zařízením podporujícím technologii NFC, například bezkontaktní platební kartě a platebnímu terminálu, komunikovat a vyměňovat si informace.

Při přiložení bezkontaktní platební karty k platebnímu terminálu se mezi oběma zařízeními vytvoří radiofrekvenční pole. To umožní platebnímu terminálu napájet bezkontaktní kartu a navázat bezpečné spojení. Karta poté odešle terminálu zašifrovaná data a zahájí proces transakce.

Data přenášená z bezkontaktní karty obsahují základní informace, jako je číslo karty, datum vypršení platnosti a jedinečný kód transakce. Kód transakce se mění s každou transakcí, což zajišťuje vyšší bezpečnost a zabraňuje zachycení a replikaci dat. Tato funkce výrazně snižuje riziko podvodu ve srovnání s tradičními kartami s magnetickým proužkem.