DPH – registr a ověření plátců, sazby, zákon

Daň z přidané hodnoty upravuje zákon o DPH. Vymezuje, jaké předměty spadají do této univerzální daně, jaké jsou podmínky a povinnosti osob. Placení DPH se při běžných nákupech lze jen obtížně vyhnout. Tvoří základní příjem státního rozpočtu a existují hned tři sazby, které určí, kolik je DPH. Kdy se osoba stává plátcem této daně? Jaké sazby se pojí s jakými předměty? Kdy je výhodné nebýt plátcem DPH?

Téměř všechny služby a zboží jsou DPH zatíženy. Zákazník daň z přidané hodnoty zaplatí a plátce DPH je povinný ji odvést. Plátci DPH jsou vedeni v centrálním registru DPH. Zřizuje ho ministerstvo financí ČR. Ne však každý subjekt musí mezi plátce spadat. V některých případech se to dokonce nevyplatí.

Zákon o DPH

Parlament ustanovil Zákon o DPH, který legislativně vyčleňuje a upravuje zákon o dani z přidané hodnoty. Jedná se o daňové právo, který určuje předmět daně. DPH je obecně splatné při dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, pokud je uskutečněno osobou povinnou k dani v rámci ekonomické činnosti.

Zdanitelným plněním se obvykle rozumí dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu. Některá plnění uskutečněná bez úplaty však rovněž představují zdanitelné plnění, např. soukromé užívání obchodního majetku a poskytování darů. Některé specifické zboží a služby mohou být dokonce od DPH osvobozeny.

Daň z přidané hodnoty, zákon o DPH, je daň, která se platí z prodeje zboží nebo služeb na území členských států EU. Daň ve všech případech v konečném důsledku platí konečný spotřebitel zboží nebo služby. Každý účastník dodavatelského řetězce, jakožto výrobce, velkoobchodník a maloobchodník, vystupuje jako výběrčí DPH.

Vybírají DPH od svých zákazníků a zahrnují ji do přiznání k DPH pro finanční úřad. Při vracení vybrané DPH si mohou případně nárokovat zpět DPH, která jim byla účtována jejich dodavateli.

Sazby DPH, kolik je DPH

Daň z přidané hodnoty je brána jako univerzální daňová povinnost, kterou platí každý. Skoro každá služba nebo zboží je s DPH. Zákon určuje, jak vysoké sazby DPH jsou u jednotlivých položek vybírány. Česká republika určuje celkem tři sazby DPH. Ty určují, kolik je DPH.

Sazby DPH, které určují, kolik je DPH vybíráno:

• základní sazba, kterou tvoří 21 %
• první snížená sazba ve výši 15 %
• druhá snížená sazba, která je rovna 10 %

Člověk se nejčastěji setkává s 21% základní sazbou, jelikož je uvalena na většinu zboží i služeb. Pod 15% sazbu spadají potraviny, vybrané zdravotnické pomůcky nebo například služby hromadné dopravy. 10% sazba je vybírána na kojenecké výživě, knihách nebo lécích. Je potřeba připomenout, že existují i služby, které jsou osvobozené od DPH. Mezi ně spadají rozhlasové a televizní vysílání, vzdělávání nebo poštovní a finanční služby.

Od 1. května 2020 se druhá snížená sazba DPH ve výši 10 % vztahuje také na pitnou vodu z vodovodu, stravovací služby, nealkoholické nápoje a točené pivo v restauracích, opravy obuvi a oděvů, kadeřnické služby, elektronické knihy a další.

Dále se od 1. července 2020 druhá snížená sazba DPH ve výši 10 % vztahuje na hotelové ubytování a vstupné do kulturních, sportovních, divadelních a podobných zařízení.

Plátci DPH, kdo je plátce DPH

Ekonomicky aktivní osoby, jak fyzické, tak i právnické osoby, které jsou registrované dle zákona, jsou plátci DPH. Zákazník najde výši DPH na každé účtence, jelikož je cena za zboží a služby o tuto daň navýšena. Plátci DPH jsou povinni tuto výši odvést. Jedná se o poskytovatele služeb a obchodníky.

Určení, kdo je plátce DPH, vychází z české legislativy. Obecně lze říci, že plátce DPH tvoří obchodníci a poskytovatelé služeb, kteří se dobrovolně k odvodům DPH přihlásí, nebo jejichž obrat přesáhne 1 000 000 korun v kterémkoli po sobě jdoucím dvanáctiměsíčním období. Těm vzniká povinnost zaregistrovat se jako plátci DPH u finančního úřadu.

Společnost se může dobrovolně registrovat jako plátce DPH, i když její obrat nedosahuje prahové hodnoty. Stává se to v případech, kdy poskytují nebo budou poskytovat zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od DPH v České republice.

Za určitých okolností se společnosti neregistrované k DPH, kterým vzniká daňová povinnost, stávají osobami identifikovanými k DPH. Osoba identifikovaná k DPH odvádí DPH pouze z přijatých plnění, aniž by měla nárok na vrácení DPH ve svém přiznání.

Pro společnosti, které nejsou rezidenty, není stanovena žádná prahová hodnota pro registraci. Musí se však registrovat jako plátci DPH, pokud uskuteční jakékoli plnění podléhající české legislativě o DPH. Zároveň je povinnost udělena i těm, kteří dodávají zboží z České republiky do jiného členského státu Evropské unie.

Neplátce DPH

Nejčastěji se plátcem DPH stává ten, kdo překročí obrat 1 000 000 Kč za posledních 12 kalendářních měsíců. U dobrovolného přihlášení k DPH často rozhoduje předmět podnikání. Některým živnostníkům se vyplatí být neplátce DPH. Ti neodvádí finančnímu úřadu tento typ daně. V praxi to bývá obvyklé u menších podnikatelů.

Případy jsou individuální a posouzení, zda být neplátce DPH, často vychází ze situace OSVČ a jejich typu činností. V případě, že jsou spotřebitelé jejich cílová skupina, být neplátce DPH je jednoznačně výhodnější. Konečný spotřebitel jistě ocení cenu, která bude o DPH osvobozena.

Pokud však podnikatel nakupuje v zahraničí, nabízí své výsledky činností zemím v Evropské unii, nebo je poskytuje plátcům DPH, je spíše doporučeno plátcem DPH být.

Registrace k DPH

Jak rozeznat, zda být nebo nebýt plátce DHP, je již zřejmé. Je však důležité vědět, jak se registrace k DPH provádí. Postup je jednoduchý. Osoba, která je povinna platit DPH, podá přihlášku pomocí registrace k DPH. Přihláška je zasílána elektronicky na podatelnu příslušného finančního úřadu.

Registrace k DPH je potřeba podat nejdéle do 15 dnů po konci daného měsíce, kdy byl obrat překročen. To znamená, že ode dne, kdy se stal plátcem DPH, má 15 dnů na podání přihlášky. Následující podávání přiznání DPH musí být do 25 dne v každém měsíci odevzdáno finančnímu úřadu.

Vyplnění registrace k DPH může zjednodušit interaktivní formulář, který vede plátce krok za krokem. První část je identifikační, kde je potřeba vyplnit informace o osobě, fyzické nebo právnické. Pokud podává registraci právnická osoba, musí uvést skutečné sídlo, název firmy a další informace, které jsou ve formuláři obsaženy.

Registr plátců DPH a ověření plátce DPH 

Ministerstvo financí seskupuje plátce DPH do celostátního registru. Registr plátců DPH vytváří rejstřík všech subjektů, kteří daň z přidané hodnoty platí. Tento registr plátců DPH obsahuje základní informace o plátcích. Lze tudíž dohledat například název a sídlo daného subjektu.

Registr plátců DPH nabízí možnost pro ověření plátce DPH. V rejstříku lze veřejně dohledat daného plátce pomocí DIČ. Upravené rejstříky dokáží naleznout plátce DPH i podle IČO. Pokud tyto údaje nejsou známy, lze subjekt dohledat pomocí obchodního názvu firmy nebo jména a příjmení.

Kdokoli může hledat plátce DPH i v registru ARES. Tato varianta je často jednodušší. Pro vyhledání lze využít právě zmíněné alternativy. Není to registr pouze se zaměřením na DPH, avšak administrativní registr ekonomických subjektů. Dohledá tak data o ekonomických subjektech rychle a srozumitelně.

Nespolehlivý plátce DPH, co mu hrozí

Od roku 2013 existuje termín nespolehlivý plátce DPH. Legislativa s tímto označením pracuje a vytváří ručení za nezaplacenou daň z přidané hodnoty. Příjemce tím plně ručí za částky, které je povinný odvést. Nespolehlivý plátce DPH je ta osoba, která poruší povinnost správy daní.

V celostátním registru plátců DPH je nespolehlivý plátce DPH označen. Na webových stránkách Ministerstva financí je tudíž dohledatelný. Seznam nespolehlivých plátců je finanční správou doporučeno kontrolovat.

Obchodní spolupráce s nespolehlivým plátcem DPH je riziková. Dochází totiž k ručení dané částky daně. Finanční úřad má následně možnost i tuto obchodní stranu zahrnout do daňových podvodů. Praktiky krácení daní, finanční podvody a švarcsystém jsou nezákonné a hrozí za ně velké pokuty, či dokonce vězení.

Zákon umožňuje hradit daň přímo správcům daně. Vyhne se tak riziku úhrady dodavateli a správci daně ručením.

Odpočet DPH 

Zákon o DPH udává plátci právo na uplatnění odpočtu daně na vstupu. Tento základní princip zákona, odpočet DPH, spočívá v uvedení v daňovém přiznání jako odpočet daně. Plátce daně může provést odpočet DPH, kterou zaplatil dodavatelům. Tyto částky byly uskutečněny v průběhu nákupů daných vstupů.

Odpočet DPH je tudíž považováno jako DPH na vstupu, jenž lze od obdržené daně za své zboží a služby odběratelům odečíst. Nárok na odpočet DPH je jasně specifikován v legislativě. Může se jednat o odpočet DPH v plné , zkrácené nebo nulové výši.

Souhrnné hlášení DPH

Pravidelně podávat souhrnné hlášení DPH je povinností plátců této daně z přidané hodnoty. Podává se finančnímu úřadu a slouží ke kontrole zdanitelného plnění. Přiznání k DPH musí být podáno a daň odvedena do 25 dnů po skončení zdaňovacího období.

Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc nebo za určitých okolností kalendářní čtvrtletí. Všichni plátci DPH registrovaní v České republice musí podávat hlášení, tzv. kontrolní hlášení. V kontrolním hlášení musí plátci DPH podrobně doložit údaje z vystavených a přijatých faktur, aby Finanční správa ČR mohla porovnat a zkontrolovat transakce s obchodními partnery.

Kontrolní hlášení nenahrazuje přiznání k DPH. Právnické osoby jej musí podávat každý kalendářní měsíc, přičemž lhůta pro podání kontrolního hlášení je nejpozději 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období. Plátci DPH musí všechna hlášení podávat českému finančnímu úřadu elektronicky.