Energetické štítky budov

V posledních letech jsme si mohli zvyknout na to, že na domácích spotřebičích musí být energetické štítky. Nyní se však energetické štítky nebudou týkat jen spotřebičů, ale i budov.

Základní úloha energetických štítků (energetických průkazů) je stejná u spotřebičů i budov. Vypovídá o energetické náročnosti. Domácí spotřebiče jsou označované štítky již od roku 2001. Nutnost označení budov energetickými štítky vznikla od letošního roku 2013. 

Neznamená to však, že od té doby musí mít všechny budovy energetické štítky. Vztahuje se to pouze na nové budovy. Ostatní majitelé budov mají povinnost pořídit štítky postupně do roku 2020. Legislativa navazuje na zákon, který určuje tuto povinnost pro novostavby nad 1 000 m2. To bylo ukotveno v zákoně již v roce 2007.

Co je to energetický štítek?

Energetický štítek pro dům udává, kolik energie vás bude dům stát. To je dobré vědět, než si dům koupíte nebo pronajmete. Také je zde uvedeno, co udělat pro zlepšení vašeho domu. Cílem je, abyste se zamysleli nad tím, jak svůj dům učinit udržitelnějším.

Kvůli evropským předpisům musí mít všechny domy při prodeji nebo pronájmu energetický štítek. Pokud tomu tak není, hrozí majiteli pokuta ve výši několika set eur. Energetický štítek je platný 10 let.

Důvody k zavádění energetických štítků budov

Hlavním motivem tohoto zavádění je, že se lidé z energetického štítku snadno dozvědí o energetické šetrnosti či nákladnosti budovy, energii nutné pro roční vytápění, ale i chlazení, větrání, přípravu vody atd. Energetický štítek mohou zpracovat pouze energetičtí specialisté oprávněni Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Vystavený štítek je platný 10 let. Existují budovy, které se mohou této zákonné povinnosti vyhnout. Energetickými štítky nemusí být opatřené historické a památkově chráněné objekty, chaty a chalupy a objekty do 50 m2.

Cena štítku se bude odvíjet od velikosti budovy a náročnosti při vyhodnocování jejích energetických nákladů. Ceny však nejsou stanovené zákonem. Jsou smluvní. Budou se lišit podle toho, od koho si necháte průkaz zpracovat. Oštítkování rodinného domu bude stát kolem 5 000 Kč.

Nesplníte-li zákonnou povinnost, budete platit pokutu. U fyzických osob bude nesplnění povinnosti vnímáno jako přestupek, ale u podnikatelů půjde již o správní delikt. I pokuta pro ně bude vyšší.

Polemiky nad energetickými štítky budov

Úkolem energetických štítků budov je postupně snižovat energetickou náročnost budov. Lidé, ať už odborníci či laici, se staví k povinnosti štítkování budov různě. Mnozí ji považují za nesmyslnou. Proti štítkování byl i prezident ČR Václav Klaus, který zákon vetoval.

Nakonec však byl přehlasován sněmovnou. Někteří experti se navíc domnívají, že pravdivost informací na štítku může být sporná. Zákon naopak vítají různé ekologické organizace.

Energeticky úsporná opatření

Která opatření jsou nezbytná pro splnění předepsaného energetického indexu, se liší budovu od budovy. Kancelářské budovy s původním energetickým štítkem D, E nebo F obvykle nebudou vyžadovat stavební úpravy. Úpravy týkající se například (klimatizačních) systémů a osvětlení mohou být již dostatečné pro splnění požadovaného energetického indexu 1,3.

Budovy s energetickým štítkem G budou zpravidla vyžadovat drastičtější přístup, který může zahrnovat izolaci střechy, podlah a oken.

Je však třeba poznamenat, že pokud mají úpravy nutné k dosažení energetického indexu 1,3 dobu návratnosti nákladů delší než 10 let, musí být provedena pouze ta opatření, jejichž doba návratnosti nákladů nepřesáhne 10 let.

Pro vyloučení pochybností rovněž uvádíme, že požadavek na štítek C se vztahuje i na budovy se smíšeným využitím, kde se například přízemí využívá pro maloobchodní nebo pohostinské účely a horní patra jako kancelářské prostory. V takových případech se však požadavek na energetický štítek vztahuje pouze na plochu využívanou jako kancelářské prostory.

Proč předem zkontrolovat energetický štítek domu?

Když hledáte dům, je vždy nejlepší použít energetické štítky domů jako základní měřítko. Koupě domu s nízkoenergetickým štítkem může mít okamžité finanční důsledky, a to jak pro zájemce o bydlení, tak pro investory.

Jaký může mít na ně vliv?

1. Domy obývané vlastníky:
   Jak již bylo řečeno, dům s vysokým energetickým štítkem snižuje měsíční náklady a ušetří vám nějaké peníze. A tak může být půjčení jedné z těchto „zelených půjček“ za dobrých podmínek z dlouhodobého hlediska výhodné a přinést velkou návratnost investice.
2. Pronájem nemovitosti:
   Předpokládejme, že jste si koupili druhý dům, který chcete pronajímat. Jedním z faktorů, podle kterých se určuje, zda pronajímaná nemovitost spadá do volného sektoru, či nikoli, je nizozemský „bodovací systém“. Energetický štítek domu je faktorem, který má poměrně významný podíl na výsledcích bodování.

Proč je energetická účinnost budovy důležitá?

Efektivní spotřeba energie v budovách je jedním z nejdostupnějších způsobů, jak snížit škodlivé účinky změny klimatu a zdravotní problémy.

Snižuje výdaje domácností a snižuje emise oxidu uhličitého. Zvláštní důraz na snižování emisí CO2 kladla 26. konference smluvních stran OSN o změně klimatu (COP26), která se konala 31. října až 13. listopadu 2021 v Glasgow.

Energeticky úsporné budovy navíc snižují znečištění vnitřního ovzduší, protože umožňují čistší spalování a lepší větrání než běžné budovy. V důsledku toho se sníží možnost výskytu nemocí souvisejících se znečištěným ovzduším, jako je astma a rakovina plic.

Zachraňuje životy, snižuje finanční a sociální náklady na léčbu a zvyšuje hodnotu budov. Energetickou účinnost budovy lze vysvětlit pomocí jejích hlavních aspektů, které jsou popsány níže:

Návrh pasivních budov s téměř nulovou spotřebou energie

Návrh pasivní budovy s téměř nulovou spotřebou energie zahrnuje přijetí všech solárně pasivních strategií ve fázi návrhu před zahájením vlastní výstavby. Například pasivní solární vytápění/chlazení, denní osvětlení budovy a zajištění sběru dešťové vody.

Pasivní budova nepotřebuje složitý návrh, ale vyžaduje znalost solární geometrie, místního klimatu a technologie oken. Strategie pasivního solárního návrhu by měly být zvoleny na základě klimatických podmínek v místě projektu.

V horkém a suchém podnebí by měly být do budovy integrovány návrhy pasivního chlazení, jako je chlazení stěn a střech, solární chlazení a zemní vodní výměníky tepla. V chladných zónách by měly být přijaty návrhy pasivního vytápění, jako jsou vzduchotechnické jednotky, sluneční prostory, trombové stěny atd.

Využití stavebních materiálů s nízkou spotřebou energie

Použití materiálů s nízkou energetickou náročností při stavbě budov je důležité pro snížení dopadu globálního oteplování a pro energetickou účinnost budov. Ztělesněná energie je energie spotřebovaná při všech procesech spojených s těžbou, výrobou, přepravou a správou stavebního materiálu.

Příkladem stavebních materiálů s nízkou obsaženou energií jsou popílkové cihly, cihly vyztužené vlákny, dřevo, stabilizované adobe bloky, materiály nahrazující cement, jako je křemičitá dýmka, struska a popílek, který je většinou vedlejším produktem v továrnách. Tyto materiály se neustále stávají oblíbenými a široce používanými stavebními firmami po celém světě, zejména na Středním východě, v Evropě, USA, Velké Británii a Indii.

Používání energeticky účinných zařízení

Jedná se o používání energeticky účinných zařízení v budově, která vyžadují co nejnižší spotřebu energie, jako jsou LED světla, ventilátory, klimatizace a chladničky. Zářivky se schválením Energy Star jsou velmi žádoucí, protože jsou odolnější a náklady na jejich údržbu jsou o 75 % nižší než u běžných žárovek.

Použití mechanismu řízení osvětlení navíc zvyšuje energetickou účinnost, protože automaticky vypíná světla a eliminuje plýtvání energií. A konečně, k regulaci teploty topné vody a teploty v místnosti používejte termohlavice.

Integrace technologií obnovitelných zdrojů energie

Dalším způsobem, jak snížit spotřebu energie a snížit uhlíkovou stopu, je integrace technologií obnovitelných zdrojů energie do budovy.

Solární ohřívače vody, malé větrné turbíny na výrobu elektřiny, solární fotovoltaická výroba elektřiny jsou příklady technologií obnovitelné energie instalovaných v budově za účelem snížení provozní spotřeby energie.

Lze využít i další obnovitelné zdroje energie, jako je vodní energie, biomasa a biopaliva. Střechy a fasády budov jsou vhodné pro umístění solárních termických kolektorů a fotovoltaických panelů.

Obnovitelné zdroje energie nabízejí velké výhody, jako je nákladová efektivita, udržitelnost a bezpečnost dodávek energie, kromě toho zvyšují zaměstnanost a mají dlouhou životnost energetických systémů. Nahrazuje také pro některé země velmi drahé a dovážené konvenční energie, jako je ropa, plyn, uhlí a jaderné palivo.