Kdo zaplatí dluhy

Představitelé Evropské unie by měli rozhodnout o návrhu nových pravidel záchrany evropských bank před kolapsem. Reforma je velmi citlivá, za určitých podmínek vyžaduje, aby se na procesu finančně podíleli i klienti finančních domů.

„Musíme jednat teď, dokud si krizi stále pamatujeme, “ řekl v Bruselu guvernér finské centrální banky Erkki Liikanen. „Náklady na budoucí restrukturalizace samy od sebe nezmizí. Potřebujeme proto mechanismus, který zátěž odsune pryč z ramen daňových poplatníků , “ dodal jeden z dalších představitelů EU zapojen do vyjednávání.

Návrh zákona, který bude základem diskuse ministrů financí eurozóny v Lucemburku, doporučuje zavést posloupnost, podle níž by musely finanční ztráty strpět nejdříve akcionáři kolabující banky, následně držitelé její dluhopisů a nakonec i klienti s vklady ve výši více než 100 000 EUR.

Postup, který se historicky poprvé použil v případě záchrany Kypru, by se tak mohl stát trvalou formou odpovědi Evropy na budoucí bankovní krize a členské země EU by se těchto pravidel museli držet.

Ministři už ve čtvrtek v noci schválili, že do Evropského stabilizačního mechanismu ( ESM ) vloží 60 mld.  eur na budoucí pomoc bankám v nouzi. Pokud by se schválili i nová pravidla, platná by mohly být od začátku roku 2015. Nápad však evropské vlády rozdělil do několika táborů. Francie tvrdí, že formalizaci ztrát pro vkladatele by mohlo způsobit odliv kapitálu z evropských bank.

Spolu s Londýnem Paříž také prosazuje pravomoc pro jednotlivé země rozhodnout o reálném postupu v konkrétních případech. Proti tomu je však Německo, Nizozemsko i Rakousko, které žádají, aby pravidla aplikovaly stejně ve všech 27 členských zemích EU. Evropská unie přitom na záchranu svých bank v letech 2008 až 2011 minula ekvivalent třetiny hrubého domácího produktu celého bloku .

TIP: Jak mohou podnikatelé chránit svá práva na zaplacení faktur a jak funguje vymáhání pohledávek, se lze dozvědět v podrobném článku.