Neomluvená absence – výpověď, krácení dovolené, vytýkací dopis vzor 2024

V případech, kdy zaměstnanec není v pracovní době přítomen na pracovišti a jeho absence není nijak omluvena, se jedná o neomluvenou absenci. Co to pro zaměstnance znamená a jak tuto situaci řeší právní předpisy?

Typickým příkladem neomluvené absence je situace, kdy zaměstnanec nedorazí do práce a zaměstnavatel nemá žádné informace o důvodu jeho nepřítomnosti. Pokud zaměstnanec neohlásí nemoc, nevyužije dovolenou nebo nemá jinou legitimní omluvu pro nepřítomnost, jedná se o porušení pracovních povinností, které může zaměstnavatel považovat za neomluvenou absenci.

Neomluvená absence v zaměstnání je brána jako závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, které se vztahují k zaměstnanci a jeho výkonu práce. Zaměstnavatel má několik možností, jak na neomluvenou absenci reagovat, a může volit mezi méně závažnými opatřeními až po ta nejpřísnější. Mnohdy tak může vést neomluvená absence dokonce až ke ztrátě zaměstnání.

Vytýkací dopis – neomluvená absence, áčko v práci

Zaměstnavatel může zaměstnanci dát výpověď pouze v případech, které jsou uvedené v zákoníku práce.

Do těchto případů patří:

• ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část
• přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část
• stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu
• nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu
• pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě zdravotní způsobilost

K ukončení pracovního poměru může dojít dohodou obou stran, nebo také výpovědí ze strany zaměstnance, výpovědí ze strany zaměstnavatele či okamžitým zrušením. Okamžitému zrušení ve většině případů předchází vytýkací dopis. Tzv. áčko v práci u současného zaměstnavatele uvidí i nový zaměstnavatel. Budoucí zaměstnavatel totiž může tuto skutečnost vyčíst ze zápočtového listu.

Vytýkací dopis je písemné upozornění od zaměstnavatele zaměstnanci. Vytýkací dopis může být předán osobně přímo na pracovišti, nebo poslán na adresu do vlastních rukou zaměstnance. Prostřednictvím dopisu dochází k informovanosti zaměstnance o jeho porušení právních předpisů, nedostatečném pracovním výkonu či nedodržení pracovní kázně.

Pokud zaměstnanec odmítne dopis převzít, i tak se tato písemnost eviduje jako doručená. Zaměstnavatel je oprávněn přistoupit k výpovědi zaměstnance tehdy, pokud došlo minimálně třikrát ze strany zaměstnance k porušení pracovních povinností vyplývajících z daného pracovního místa v přiměřené časové době a za situace, že za toto nevhodné chování byl zaměstnanec minimálně při třetím porušení pravidel upozorněn vytýkacím dopisem od zaměstnavatele i s možností budoucí výpovědi.

Vytýkací dopis neomluvená absence – vzor 2024

Vytýkací dopis musí být doručen prokazatelně zaměstnanci. Proto je nutné jeho předání v písemné formě do vlastních rukou na pracovišti, anebo zaslání na adresu do vlastních rukou zaměstnanci. I v případě, kdy zaměstnanec odmítne písemné vyrozumění převzít, bere se tato písemnost jako doručená.

Vytýkací dopis obsahuje konkrétní informace o tom, kdy a jak k absenci došlo, a upozorňuje zaměstnance, že pokračování v tomto chování může vést k dalším disciplinárním opatřením, a to včetně výpovědi.

Neomluvená absence v práci a zákoník práce

Vychází se z ustanovení § 301 zákoníku práce, kdy mezi základní povinnosti všech zaměstnanců patří využívání jejich pracovní doby. Dle ustanovení § 38 odstavce 1 písmena b) zákoníků práce je zaměstnanec také povinen dle pokynů svého zaměstnavatele konat osobně práce, které má uvedené v pracovní smlouvě, nebo v dodatku k pracovní smlouvě.

V některých případech může dojít k subjektivnímu, avšak také k objektivnímu důvodu, proč zaměstnanec nemůže tyto své povinnosti vůči zaměstnavateli splnit. V těchto případech je ideální, aby samozřejmě absence zaměstnance na pracovišti byla omluvená.

Pokud zaměstnanec nepracuje z důvodů zákonem uznaných, tj. z důvodů překážek v práci, čerpání náhradního volna za práci přesčas, anebo náhradního volna za práci ve svátek, čerpání dovolené, neplaceného volna, které poskytl zaměstnanci jeho zaměstnavatel po vzájemné dohodě, jedná se o neomluvenou absenci.

Jakmile zaměstnanec není v práci přítomen a není to z žádného shora uvedeného důvodu, jedná se o neomluvenou absenci. V tomto případě zaměstnanec neplní v pracovní době své pracovní povinnosti. Ze zákona není uvedena žádná minimální časová doba, podle které se určuje doba neomluvené absence.

V některých případech je za neomluvenou absenci v práci považována délka jednoho celého dne, více dnů, anebo dokonce i několik hodin v jeden den. Za neomluvenou absenci zaměstnance v zaměstnání mohou být považovány i pozdní příchody do zaměstnání, zejména pokud se jedná o pravidelné a časté pozdní příchody zaměstnance do zaměstnání.

Všechny pozdní příchody, omluvené i neomluvené absence je zaměstnavatel povinen zaznamenat v evidenci pracovní docházky. Tato povinnost je mu ukládána zákoníkem práce.

Jak reagovat na vytýkací dopis?

Pokud zaměstnanci přijde vytýkací dopis, je důležité, aby na něj reagoval odpovědně a promyšleně, aby se předešlo případnému dalšímu zhoršení situace. Nejprve je důležité, aby si pozorně přečetl všechny body uvedené v dopise a ujistil se, že rozumí, na co přesně jej zaměstnavatel upozorňuje.

Zaměstnanec by se měl také zamyslet, zda opravdu došlo k porušení pracovní kázně, jak je uvedeno v dopise. Pokud svou nepřítomnost v práci řádně neomluvil, měl by zvážit, zda k tomu měl oprávněný důvod a zda jej může nějak dokázat.

Scénáře, které mohou nastat:

• Vytýkací dopis kvůli neomluvené absenci: Pokud zaměstnanec v práci chyběl bez oznámení, měl by se pokusit objasnit, proč k tomu došlo, a pokud je to možné, připravit si důkazy (např. lékařské potvrzení).

• Omyl na straně zaměstnavatele: Pokud se naopak zaměstnanec domnívá, že dopis je neoprávněný nebo se zakládá na nedorozumění, je potřeba situaci vysvětlit.

Pokud zaměstnanec s obsahem dopisu souhlasí a uznává své pochybení, je důležité zaměstnavateli vyjádřit ochotu napravit situaci. Naopak, pokud se domnívá, že došlo k omylu, může písemně odpovědět a předložit svůj pohled na věc.

---

Příklad odpovědi na vytýkací dopis:

Vážený pane [jméno zaměstnavatele],

děkuji za váš dopis ze dne [datum], ve kterém jste mě upozornil/a na [uvedené porušení]. Rád/a bych situaci objasnil/a. Dne [datum] jsem nebyl/a přítomen/á z důvodu [vysvětlení, např. zdravotní důvody, rodinná situace atd.], což jsem bohužel nebyl/a schopen/a včas nahlásit.

Přikládám [doklady, např. lékařské potvrzení] a potvrzuji, že do budoucna učiním vše, aby se podobné situace neopakovaly.

S pozdravem,

[jméno]
[pozice]

---

Pokud si zaměstnanec není jistý, jak na dopis reagovat, nebo má pocit, že je dopis neoprávněný, může se obrátit na právníka specializujícího se na pracovní právo nebo na zástupce odborů, pokud je jejich členem. Tito odborníci mohou poradit, jak správně postupovat a bránit svá práva.

Po odeslání odpovědi nebo po schůzce s nadřízeným je také důležité sledovat, jak zaměstnavatel reaguje. Důležité je zachovat veškerou komunikaci a dokumentaci pro případ, že by došlo k dalším krokům, jako je další vytýkací dopis nebo výpověď.

Pokud zaměstnanci přijde vytýkací dopis, je důležité:

• si ho pečlivě přečíst a porozumět důvodům
• odpovědět zaměstnavateli písemně nebo na osobní schůzce
• přijmout opatření k nápravě situace
• případně konzultovat právníka nebo odbory

Správná reakce může předejít zhoršení situace a pomoci udržet si zaměstnání.

Kdy je vytýkací dopis neoprávněný?

Vytýkací dopis může být považován za neoprávněný, pokud zaměstnavatel nemá dostatečné důvody nebo důkazy pro jeho vydání, nebo pokud nesplňuje zákonné náležitosti či formální postupy.

Vytýkací dopis musí obsahovat přesné a jasně formulované důvody, proč je zaměstnanci udělován. Pokud jsou obvinění v dopise nepravdivá, přehnaná nebo špatně formulovaná, může být považován za neoprávněný.

Vytýkací dopis by měl být vydán jako následek opakovaného nebo závažného porušení pracovních povinností. Pokud zaměstnavatel neupozornil zaměstnance na předchozí pochybení, může být vytýkací dopis neoprávněný. Zaměstnavatel by měl vždy nejprve zvolit mírnější formu upozornění (ústní či písemnou) a až poté přistoupit k formálnímu vytýkacímu dopisu.

Vytýkací dopis musí být v souladu s pracovním právem a vnitřními předpisy společnosti. Pokud vytýkací dopis vychází z předpisu, který je neplatný, nezákonný, nebo pokud neodpovídá zákonným postupům podle zákoníku práce, může být považován za neoprávněný.

Vytýkací dopis by měl být napsán formálně a obsahovat specifické údaje o tom, jaké pracovní povinnosti byly porušeny, kdy k tomu došlo, a jaké důsledky může mít další porušení. Pokud dopis není dostatečně konkrétní, může být považován za neplatný.

Vytýkací dopis by neměl být použit jako nástroj nátlaku na zaměstnance v situacích, kdy zaměstnanec jednal v souladu se svými právy. Pokud zaměstnavatel používá vytýkací dopis jako způsob, jak na zaměstnance vytvořit nepřiměřený tlak, např. v souvislosti s vyjednáváním o mzdě, může to být vnímáno jako zneužití moci.

Stejně tak, pokud má zaměstnanec pocit, že vytýkací dopis je vydán jako odvetný krok kvůli uplatňování práv (např. stížnost na pracovní podmínky, vyjádření se k určitému problému), nebo na základě diskriminace (např. pohlaví, věk, rasový původ, náboženství), může být dopis neoprávněný a nezákonný.

Žádost o volno

Zaměstnanec je povinen podle ustanovení § 206 odstavce 1 zákoníku práce včas požádat svého zaměstnavatele o pracovní volno a to v případě, že se jedná o překážky v práci, které jsou dopředu známy. V případech, kdy se jedná o neodkladnou podstatnou záležitost, může zaměstnanec tuto skutečnost prokázat i dodatečně. V takovém případě se poté nejedná o neomluvenou absenci.

Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen oznámit svému zaměstnavateli písemně alespoň 14 dnů předem. Zaměstnavatel není povinen schválit zaměstnanci dovolenou.

Zaměstnavatel může zaměstnanci čerpání dovolené sám nařídit. Musí mu to ovšem oznámit písemně a také minimálně 14 dní dopředu. Pokud je zaměstnanec na neschopence, nebo mateřské či rodičovské dovolené, nemůže mu zaměstnavatel dovolenou nařídit.

Omluvenka do práce SMS formou není vhodná. Je jen na zaměstnavateli, zda takovouto formu omluvy přijme či nikoliv. Určitě je například při nenadále situaci vhodné se omluvit alespoň pomocí SMS zprávy či telefonního kontaktu, ovšem i přesto je nutné potom absenci omluvit i dodatečně právně uznatelnou formou.

Sankce, neomluvená absence a krácení dovolené

Zaměstnavatel může za porušení pracovní kázně (neomluvenou absenci) dát zaměstnanci sankce. Jedná se o nevyplacení mzdy či platu, krácení dovolené, výpověď z pracovního poměru, okamžité zrušení pracovního poměru či požadování náhrady škody.

Nevyplacení mzdy či platu bývá jednou z nejčastějších sankcí. Odměna náleží zaměstnanci za vykonanou práci, což vyplývá z ustanovení § 38 odst. 1, § 109 odstavce 1 a 2 a § 141 odstavce 1 zákoníku práce. Pokud tedy z důvodu absence práci nevykonal, zaměstnavatel mu odměnu nemusí vyplatit.

Zaměstnavatel může zaměstnanci také pokrátit dovolenou. Poskytnutá dovolená pro zaměstnance musí být v délce minimálně 2 týdny. Zachování této minimální výměry dovolené se vztahuje výhradně na zaměstnance, jehož pracovní poměr trvá po celý kalendářní rok.

Krácení dovolené neudává zaměstnavateli zákoník práce. Záleží čistě na rozhodnutí zaměstnavatele, zda právo krátit zaměstnancovu dovolenou využije či nevyužije. Zákoník práce pouze upravuje skutečnost, že za každé zameškání jednoho dne, může zaměstnavatel krátit dovolenou o jeden až tři dny.

Neomluvená absence může být brána jako závažné či méně závažné porušení pracovní kázně. V některých případech je to proto dostatečným důvodem pro ukončení pracovního poměru.

Okamžité zrušení pracovního poměru

Podmínky pro podání výpovědi z pracovního poměru zaměstnavatelem z důvodu porušení právní povinnosti uvádí zákoník práce v ustanovení § 52 písm. g) ZP. Výpověď se uplatní v případech, kdy jsou dány důvody, pro které by zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, tj., zaměstnanec porušil pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem dlouhodobou absencí.

Výpovědí lze zaměstnance postihnout i za méně závažné porušení pracovních povinností jako jsou opakované kratší absence, což ve většině případech znamená pozdní příchody do zaměstnání.

Zaměstnavatel musí dokázat, že zaměstnanci doručil vytýkací dopis. Nestačí tedy zaměstnanci pozdní příchody vytknou ústně či e-mailem, aby na základě toho bylo možné ukončit pracovní poměr.

Okamžité zrušení pracovního poměru podle ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) ZP je ve srovnání s rozvázáním pracovního poměru výpovědí výjimečným opatřením. K okamžitému zrušení pracovního poměru lze přistoupit jen v případě, kdy zaměstnavatel je schopný ospravedlnit důvody, kdy nelze, aby zaměstnanec pokračoval ve výkonu práce pro zaměstnavatele po dobu výpovědní doby.

V případě ukončení pracovního poměru může člověk začít podnikat sám na sebe a vydělávat peníze z domova a na internetu. V mezičase mezi prací a podnikáním je dobré přihlásit se na úřad práce.

Pracovní neschopnost vs. neomluvená absence

Je však důležité rozlišovat mezi neomluvenou absencí a legitimní nepřítomností, například kvůli nemoci nebo jiné pracovní neschopnosti.

Zaměstnanci, kteří jsou nemocní nebo neschopni práce z důvodu úrazu či jiných objektivních důvodů, by měli co nejdříve informovat zaměstnavatele a dodat potřebné dokumenty, jako je neschopenka od lékaře.

Pokud zaměstnanec dodá tyto dokumenty včas, nejedná se o neomluvenou absenci, nýbrž o pracovní neschopnost, která je v souladu se zákoníkem práce a zaměstnavatel je povinen ji respektovat.

Jak předcházet neomluvené absenci?

Prevence neomluvené absence je záležitostí jak zaměstnanců, tak samotných zaměstnavatelů. Obě strany by měly usilovat především o vzájemnou komunikaci a dodržování pracovních povinností.

Jedním z nejdůležitějších kroků, jak předejít neomluvené absenci, je pravidelná a otevřená komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Pokud se zaměstnanec dostane do situace, kdy nemůže dorazit do práce, měl by co nejdříve informovat svého nadřízeného a uvést důvody své nepřítomnosti.

V mnoha případech může být neomluvená absence výsledkem osobních problémů nebo nepředvídatelných událostí, kterým zaměstnanec čelí. Zaměstnavatelé, kteří jsou ochotni projevovat flexibilitu, například nabízet práci z domova nebo pružnou pracovní dobu, mohou předejít absencím tím, že umožní zaměstnancům lépe sladit pracovní a osobní život.

Důležité je také, aby zaměstnanci byli řádně informováni o svých povinnostech v oblasti docházky a o následcích neomluvené absence. Školení zaměstnanců o pravidlech společnosti a zákonných povinnostech může pomoci předejít nedorozuměním a případným konfliktům.