Zákon o odpovědnosti za přestupky – co vymezuje a na co dát pozor?

V České republice se protiprávní činy dělí do tří kategorií: přestupky, přečiny a zločiny (trestné činy). Přestupky jsou nejméně závažné a obvykle za ně hrozí pokuta nebo podmíněný trest. Trestné činy jsou závažnější a mohou vést k trestu odnětí svobody.

Při protiprávním jednání se proto vždy zjišťuje, zda byla naplněna skutková podstata trestného činu, a pokud ne, tak se teprve poté posuzuje, zda jde o přestupek.

Vyloučení trestného činu

Právní úprava se řídí trestním zákoníkem, který byl naposledy aktualizován v roce 2009. Tento zákoník popisuje řadu trestných činů a s nimi spojených trestů. Zásada trestní odpovědnosti stanoví, že osoba může být činěna odpovědnou za trestný čin, pokud jednala úmyslně nebo z nedbalosti.

Trestní zákoník stanoví definice trestných činů, tresty za tyto trestné činy a podmínky pro uložení trestu. Obsahuje rovněž ustanovení o polehčujících okolnostech u některých trestných činů. Věková hranice trestní odpovědnosti je podle trestního zákoníku 15 let. To znamená, že osoba mladší tohoto věku není za své jednání trestně odpovědná.

Trestní zákoník rovněž uvádí zásady ukládání trestů za různé trestné činy. Obecně platí, že přísnost trestu se určuje podle závažnosti trestného činu, předchozí trestní minulosti pachatele a stupně společenské nebezpečnosti trestného činu.

Kromě trestního zákoníku existují i další zákony, které stanoví trestní odpovědnost za určité trestné činy, například zákon o veřejném pořádku a zákon o drogách. Tyto zákony stanoví různé druhy trestů, například pokuty a odnětí svobody, v závislosti na závažnosti trestného činu.

Rozdíl mezi přestupkem a trestným činem

Jakmile je vyloučeno, že protiprávní jednání bylo trestním činem, posuzuje se, zda jde o přestupek. Za něj se považuje společensky škodlivé protiprávní jednání. Dá se říci, že rozdílem mezi trestným činem a přestupkem je především míra škodlivosti. Například u majetkových trestných činů je rozdíl ve výši způsobené škody.

U protiprávních činů, které souvisí s ublížením zdraví je pak vodítkem k rozlišení, zda jde o přestupek či trestný čin například délka pracovní neschopnosti oběti, rozsah ublížení na zdraví, forma či intenzita útoku. Roli hraje například to, zda útočník měl zbraň, zaměřil se na důležitý lidský orgán či zda svůj útok vedl agresivně.

Přestože za přestupky jsou obecně ukládány mírnější tresty než za trestné činy, je třeba mít na paměti, že opakované odsouzení za tyto činy může přerůst v závažnější trestní oznámení s tvrdšími důsledky.

Popis zákona o přestupcích

Mezi přestupky se řadí protiprávní jednání, které je výslovně uvedeno v zákoně o přestupcích, který platí od roku 2017. Ten přinesl několik změn. Jednou z nich je skutečnost, že za přestupek se považuje také protiprávní jednání fyzických a právnických osob, které se dříve označovalo jako správní delikt.

Změnu doznal také pojem sankce za přestupek. Nově se označuje jako správní trest. Místo blokové pokuty se pak na základě zákona o přestupcích používá pojem příkazový blok. Zákon o přestupcích také přivedl sjednocení, protože dříve se k přestupkům vázala právní úprava, která byla roztroušena ve více zákonech.

Co vymezuje přestupkový zákon

Zákon o odpovědnosti za přestupky č. 250/2016 Sb. stanoví pravidla a úpravu projednávání přestupků v České republice. Definuje přestupky a vymezuje pravomoci orgánů činných v trestním řízení při jejich vyšetřování a stíhání, jakož i sankce pro osoby, které byly za přestupky odsouzeny. Vymezuje také postupy při odvolání a dalších soudních řízeních týkajících se přestupků.

Kromě toho stanoví práva obviněných osob, včetně práva na obhájce a práva nevypovídat. V neposlední řadě nastiňuje postupy pro prevenci přestupků, včetně policejních školení a vzdělávacích programů, jakož i dohledu nad veřejnými prostranstvími.

Zákon o odpovědnosti za přestupky č. 250/2016 Sb. vysvětluje také řadu pojmů jako je přestupek, pokus a pokračování v přestupku, trvající a hromadný přestupek, opomenutí, spolupachatel a kdo je to zvláštní subjekt přestupku. V zákoně č. 250/2016 Sb. je také možné najít okolnosti vylučující protiprávnost činu a zánik odpovědnosti.

Součástí přestupkového zákona č. 250/2016 Sb. je také výčet druhů správních trestů, způsob jejich ukládání a následný výkon. Popsány jsou také možnosti uložení ochranných opatření. Nedílnou součástí zákona č. 250/2016 Sb. je také příslušnost správních orgánů, právní styk s cizinou, doručování, vymezení účastníků řízení a dalších osob, postup před zahájením řízení, postup v samotném řízení, rozhodnutí o přestupku a náklady řízení. Definovány jsou také možnosti odvolání.

Konkrétní ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky č. 250/2016 Sb.

Přestupkové řízení může být zahájeno z mnoha důvodů. Může jít o oznámení státního orgánu, policie či fyzické osoby. Výjimkou nejsou ani případy, kdy je přestupkové řízení zahájeno na základě vlastní činnosti správního orgánu či kvůli postoupení případu orgánu činným v trestním řízení, který neshledal, že prošetřované jednání je trestným činem.

Člověk, který chce zahájit přestupkové řízení na základě zákona o odpovědnosti za přestupky č. 250/2016 Sb. může své oznámení podat na obecním úřadu i policii, a to buď písemně či ústně. Oznámení o přestupku může být podáno i anonymně, přesto existuje několik náležitostí, které v oznámení nesmí chybět. Jde hlavně o popis protiprávního jednání, označení případného pachatele a vylíčení důkazů.

Existuje několik druhů přestupků:

• přestupky v dopravě – jde o velmi časté přestupky jako je například překročení povolené rychlosti, jízda bez řidičského oprávnění či držení telefonu při jízdě. Může jít ale také o dopravní nehody v rámci které může dojít také k ublížení na zdraví. Proto je nutné v takovém případě vyloučit, že nejde o trestný čin. Tyto druhy přestupků jsou nejčastěji řešeny na místě, blokovou pokutou, případně dojde k projednání přestupku ve správním řízení.
• krádež jako přestupek – v případě, že pachatel nezpůsobí při krádeži škodu větší 10 000 Kč a čin nemá znaky jiného trestného činu, jedná se o přestupek.
• přestupek poškození cizí věci – přestupky proti majetku jsou také velmi časté. i v tomto případě platí, že aby nešlo o trestný čin, musí být škoda menší než 10 000 Kč. Poškodit cizí majetek je možné nejen při krádeži, ale také v rámci zpronevěry či podvodu. Pokud je v celé záležitosti zapletena osoba blízko, může být přestupkové řízení zahájeno jen s jejím souhlasem.

Přestupky jsou vymezeny nejen v zákona o přestupcích číslo 250/2016 Sb., ale také v zákoně o některých přestupcích číslo 251/2016 Sb. Tento zákon upravuje některé přestupky vyskytující se na různých úsecích veřejné správy, včetně druhu a výše správních trestů, které lze za jejich spáchání uložit.

Zákon o odpovědnosti za přestupky – na co si dát pozor

Přestupkový zákon mimo jiné stanovuje, kdo je odpovědný za spáchaný přestupek. Platí, že „fyzická osoba je pachatelem, jestliže svým zaviněným jednáním naplnila znaky přestupku nebo jeho pokusu, je-li trestný“ . Nutné také je, že fyzická osoba je za spáchaný přestupek odpovědná, což může být v případě, že naplnila základní znaky jako zavinění, dostatečný věk a příčetnost.

Zavinění se rozděluje na úmysl a nedbalost. Úmyslné jednání je chtění pachatele spáchat přestupek, naopak nedbalostní jednání je chápáno tehdy, kdy pachatel nechtěl přestupek spáchat. Pro odpovědnost stačí, aby pachatel přestupek spáchal z nedbalosti. Výjimkou jsou případy, kdy zákon vyloženě vyžaduje prokázání úmyslného jednání.

Přestupkový zákon považuje za dostatečný věk 15 let. Odpovědnost za přestupek nicméně vzniká až den po dni, kdy dotyčná osoba oslavila patnácté narozeniny. Za přestupek tedy není odpovědný kdokoli, kdo ještě věkovou hranici 15 let neprolomil.

Zákon o odpovědnosti za přestupek také definuje, že osoba je příčetná, pokud se v době spáchání skutku mohla rozpoznat protiprávnost svého jednání či své jednání ovládat. Nebere se ohled na to, pokud se člověk sám dostal do stavu, kdy se nedokázal ovládat. Jde například o požití omamných a psychotropních látek.

Za splnění určitých podmínek je možné podle zákona o přestupcích č. 250/2016 Sb. hnát k odpovědnosti také právnickou osobu.

Specifika – zákon o některých přestupcích

Zákon o některých přestupcích číslo 251/2016 Sb. vymezuje:

• přestupky proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy
• přestupky na úseku všeobecné vnitřní správy
• přestupky proti pořádku ve státní správě a přestupky proti pořádku v územní samosprávě
• přestupky proti veřejnému pořádku
• přestupek porušení povinnosti mlčenlivosti v souvislosti s trestním řízením
• přestupek křivého vysvětlení
• přestupky proti občanskému soužití
• přestupky proti majetku
• přestupky na úseku podnikání
• přestupky na úseku porušování práv k obchodní firmě
• přestupek na úseku zdravotnictví

Zákon o některých přestupcích byl již za dobu své existence třikrát novelizován, a to na základě zákona číslo 178/2018 Sb., 327/2021 Sb. a 417/2021 Sb.