Právo nevypovídat – základní princip spravedlnosti

Právo nevypovídat je jedním z nejdůležitějších práv, která chrání občanská práva a zajišťuje rovnováhu mezi jednotlivcem a státem v rámci spravedlivého právního systému. Tento princip umožňuje jednotlivcům odmítnout podat výpověď před soudem nebo jiným úřadem, pokud by tím ohrozili své zájmy, sebeobranu nebo blaho třetích stran. Jak právo nevypovídat upravuje tuzemský právní řád a jaký je rozdíl mezi podáním výpovědi a podáním vysvětlení?

Právo nevypovídat umožňuje, podle článku 37 Listiny základních práv a svobod a § 100 trestního řádu, každému odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké. Právo nevypovídat může uplatnit obviněný i svědek.

Právo nevypovídat – obviněný

Obviněný je osoba, proti níž je vedeno trestní stíhání. Trestní řád označuje tuto osobu několika pojmy (podle stadia řízení a jejího postavení).

• podezřelý – je ten, kdo byl zadržen v souladu s ustanovením trestního řádu a dosud proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání
• obviněný – je ten, proti němuž bylo zahájeno trestní stíhání
• obžalovaný – po nařízení hlavního líčení se obviněný označuje jako obžalovaný
• odsouzený – je ten, proti němuž byl vydán odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci, nebo pravomocný trestní příkaz

Obviněný má právo:

• na stíhání zákonným způsobem v souladu s trestním řádem
• uplatnit všechny zákonné prostředky a způsoby obhajoby
• zvolit si obhájce
• podávat opravné prostředky
• činit důkazní návrhy

Obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, není však povinen vypovídat. O tomto právu musí být poučen. Právo nevypovídat může obviněný uplatnit v kterékoli fázi trestního stíhání.

Právo nevypovídat – svědek

Výpověď svědka představuje vedle výpovědi obviněného, znalce a zadrženého další z důkazních prostředků, jehož podstatou je výpověď osoby o skutečnostech důležitých pro rozhodování v trestním řízení. Svědek vypovídá vždy o tom, co vnímal vlastními smysly.

Svědkem je fyzická osoba rozdílná od obviněného, která byla vyzvána (předvolána) orgánem činným v trestním řízení, aby vypovídala o skutečnostech důležitých pro trestní řízení, které sama vnímala (poznala) svými smysly, tedy viděla, slyšela atd. Svědek je proto nezastupitelný jinou osobou.

Svědky mohou být:

• osoby dospělé, nezletilé (včetně osob mladších než patnáct let) i osoby s duševními a fyzickými vadami
• svědkem může být i poškozený, ač je na výsledku trestního řízení zainteresován více než jiní svědci

Trestní řád upravuje obecnou svědeckou povinnost, která zahrnuje:

• povinnost dostavit se na předvolání k orgánu činnému v trestním řízení
• povinnost vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o trestném činu, o jeho pachateli a o okolnostech důležitých pro trestní řízení

Z povinnosti vypovídat existují výjimky, z nichž plyne, že některé osoby nemusí (resp. nesmí) vypovídat (jsou však povinny dostavit se na předvolání k výslechu). Tyto výjimky jsou odůvodněny především veřejným zájmem (zájem na zachování určitých skutečností v tajnosti) nebo zájmem soukromým.

Jde o následující případy:

• osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva
• osoby, jejichž výslech je zakázán
• osoby oprávněné odepřít výpověď
• poslanci, senátoři a soudci Ústavního soudu; tyto osoby mají právo odepřít svědectví jen o skutečnostech, které se dověděly v souvislosti s výkonem své funkce, a to i poté, když přestaly tuto funkci vykonávat; jde o jejich právo, které nemusí využít

Povinnost vypovídat jako svědek znamená uvést pravdivě všechno, co je známo o všech skutečnostech důležitých pro trestní řízení. Pokud svědek uvede nepravdu o okolnosti, která má rozhodující význam pro rozhodování, resp. takovou okolnost zamlčí, lze pak uplatnit trestní odpovědnost pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku.

Křivá výpověď

Křivá výpověď je termín používaný pro označení situace, kdy osoba úmyslně poskytne falešnou informaci při podávání výpovědi před soudem, úřadem nebo jiným právním orgánem. Jedná se o porušení zákona, které může mít vážné následky na spravedlnost a důvěryhodnost soudního procesu.

Existuje několik důvodů, proč někdo může poskytnout křivou výpověď:

• ochrana vlastních zájmů nebo zájmů někoho jiného
• osoba může chtít skrýt svou vinu, získat neoprávněnou výhodu nebo způsobit škodu jiným
• v jiných případech může být křivá výpověď důsledkem strachu, nátlaku nebo nedostatku informací

Důsledky křivé výpovědi mohou být značné. Především může vést k nespravedlivému odsouzení nevinné osoby nebo naopak ke zproštění viny skutečného pachatele. Tím se narušuje spravedlnost a důvěra v právní systém.

V boji proti křivým výpovědím se uplatňuje několik opatření:

• Křížový výslech, kdy jsou svědkové konfrontováni s protichůdnými svědectvími a dotazováni na podrobnosti událostí. Tímto způsobem lze odhalit nepřesnosti a rozpory ve výpovědích a získat jasnější obraz situace.
• Prověřování důkazů. Soudy a vyšetřovací orgány mají za úkol shromažďovat a hodnotit důkazy, které podporují nebo vyvracejí výpovědi svědků.
• Jednou z možností je poskytovat vzdělávání a informace o důležitosti pravdivého svědectví a následcích křivé výpovědi.

Právní systémy po celém světě mají mechanismy a postupy k odhalování a trestání křivých výpovědí. Pokud je osoba obviněna z křivé výpovědi a je prokázána její vina, může být potrestána podle platných právních předpisů, které mohou zahrnovat pokuty, odnětí svobody nebo jiné sankce.

Předvolání k soudu

Předvolání k soudu je oficiální výzvou vydávanou soudem nebo soudcem, která vyžaduje, aby osoba předstoupila před soud a poskytla svou výpověď. Předvolání musí být vždy písemné a musí být vždy doručeno do vlastních rukou s dostatečným předstihem.

Předvolání k soudu chodí formou listovní zásilky nejčastěji s červeným či se zeleným pruhem. Je vždy nutné doručit předvolání k soudu přímo osobě, která se má účastnit dotčeného úkonu jako osoba vyslýchaná či osoba podávající vysvětlení.

I přesto, že předvoláním je jednotlivci nařízeno podat výpověď, stále má možnost se odvolat na právo nevypovídat, pokud se domnívá, že by jeho výpověď mohla ohrozit jeho práva nebo zájmy.

Předvolání k soudu může být vydáno:

• soudem, prokuraturou, advokátem nebo jiným právním orgánem
• doručeno osobě prostřednictvím oficiálního písemného oznámení, které obsahuje informace o datu, čase a místě, kam se má osoba dostavit

Dostavit se na předvolané líčení je povinností dané osoby, která je povolána jako svědek, obviněný, žalobce, obhájce nebo jiná strana v právním sporu. Nedostavení se na předvolaní k soudu může mít vážné následky, jako je například vydání příkazu k donucení, pokuta nebo jiné sankce, které jsou stanoveny podle příslušných právních předpisů.

Podání výpovědi a podání vysvětlení, jaký je rozdíl?

Termín „podání výpovědi“ se v právním kontextu týká procesu, kdy jednotlivci předkládají své svědectví, stanovisko nebo vyjádření soudu, úřadu nebo jinému právnímu orgánu.

Podání výpovědi zahrnuje:

• svědky, oběti, odborníky, právníky nebo dokonce samotné strany sporu. Každý z nich má právo podat výpověď a předložit relevantní informace, které mohou pomoci objasnit skutečnosti a pomoci dospět k rozhodnutí v souladu se zákonem.

Podání výpovědi je ve většině případů prováděno prostřednictvím soudního procesu, kde se svědek či strana stává svědkem přísahy a je výslechem podrobena otázkám ze strany právních zástupců a soudce. Během tohoto procesu se očekává, že svědek bude mluvit pravdivě a poskytne veškeré relevantní informace, které má k dispozici.

Rozdíl mezi podáním výpovědi a podáním vysvětlení spočívá v povaze a účelu těchto dvou termínů v právním kontextu.

Podání výpovědi:

• podává osoba, která má relevantní informace o daném případu nebo události
• osoba poskytující svou výpověď, která může obsahovat informace, názory, zkušenosti nebo fakta, má svou výpovědí vliv na soudní rozhodování
• podání výpovědi obvykle probíhá ve formě ústního projevu během soudního procesu nebo před vyšetřovacím orgánem, a to za účelem objasnění faktů a poskytnutí relevantních informací

Termín „podání vysvětlení“ nejčastěji využívá Policie či správní orgán. Jedná se o předvolání k podání vysvětlení ohledně přestupku či jiného trestního skutku. Policie předvolává k podání vysvětlení svědky či přímo obviněného. Předmět podání vysvětlení je možné odhalit ze samotného předvolání, kde bývá uveden.

Podání vysvětlení:

• podává osoba, která vysvětluje, objasňuje nebo obhajuje určité jednání, rozhodnutí nebo situaci
• osoba, která podává vysvětlení, se snaží poskytnout svou interpretaci událostí, své motivace nebo důvody, které vedly k určitému jednání
• předvolání k podání vysvětlení může být součástí soudního řízení, kde má obviněný nebo strana sporu možnost vysvětlit své jednání nebo prezentovat svou verzi událostí
• podání vysvětlení může být také součástí vyšetřování, kdy osoba je vyzývána k poskytnutí vysvětlení týkajícího se podezřelého činu

Podání výpovědi se zaměřuje na poskytnutí informací o událostech, zatímco podání vysvětlení se soustředí na interpretaci a vysvětlení důvodů nebo okolností, které se týkají daného jednání. V obou případech má daná osoba právo nevypovídat a vždy se může na toto právo odkázat, je však v každém případě nutné se na podání vysvětlení či podání výpovědi osobně dostavit.

Celkově lze říci, že právo nevypovídat je nedílnou součástí spravedlivého právního systému. Zajišťuje rovnováhu mezi mocí státu a právy jednotlivce. Tím, že umožňuje odmítnutí výpovědi a chrání před nuceným sebeobviňováním, poskytuje jednotlivcům možnost bránit se a zajistit spravedlivý a rovný proces.