Rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobou – v čem se liší?
Každý se dozajista již někdy v životě setkal s těmito pojmy: právnická a fyzická osoba. Osvojení si jejich významu je zásadní především pro začínající podnikatele. Ti totiž stojí před zásadním rozhodnutím – podnikat jako právnická nebo fyzická osoba? Co tedy přesně tyto pojmy znamenají, v čem se liší a jaké jsou jejich výhody a nevýhody?
Jaký je rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobou? Zjednodušeně se dá říci, že fyzická osoba je každý člověk. Fyzická osoba tedy nevzniká – každý se stává fyzickou osobou při svém narození. Právnická osoba je pak firma nebo instituce a jako taková musí být založena.
Tento článek se bude nejprve věnovat oběma těmto kategoriím zvlášť s důrazem na to, jaké jsou rozdíly fyzických a právnických osob.
Fyzická osoba
Jak bylo řečeno, fyzickou osobou je každý člověk. Podnikající fyzické osoby se nazývají OSVČ – osoby samostatně výdělečně činné. Chce-li fyzická osoba začít podnikat, nemusí se bát příliš složité administrativy ani velkých počátečních nákladů.
První kroky nových podnikatelů směřují na živnostenský úřad (nacházející se zpravidla na obecním úřadu/úřadu městské části). Tam oznámí zahájení živnosti, a zapíší se tak do živnostenského rejstříku. K tomu je většinou potřeba pouze vyplnění pár formulářů a úhrada administrativního poplatku ve výši 1 000 Kč.
Po zahájení samostatné výdělečné činnosti vzniká fyzické osobě povinnost oznámit tuto skutečnost třem institucím: finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Již není potřeba tyto instituce navštívit, neboť živnostenský úřad nyní funguje jako centrální registrační místo. Stačí tedy vyplnit jednotný registrační formulář, a splnit tak svou zákonnou ohlašovací povinnost.
Fyzické osoby by měly mít na paměti, že existují celkem čtyři kategorie živností a s některými z nich se pojí dodatečné požadavky. Je tedy nutné si zjistit, do které z kategorií spadá daná činnost, ve které se živnostník chystá podnikat. Tyto kategorie živností jsou:
- ohlašovací živnosti (neboli řemeslné) – zde je živnostník povinen prokázat odbornou způsobilost (výučním listem, maturitním vysvědčením, vysokoškolským diplomem apod.) – příklady ohlašovacích živností jsou třeba kadeřník, pokrývač, sládek, truhlář či hodinář
- koncesované živnosti – při zakládání takových živností je potřeba zažádat živnostenský úřad o koncesi. Mezi koncesované živnosti je zařazena např. výroba a prodej alkoholických nápojů (s několika výjimkami – jako například pivo), nebo provozování cestovní kanceláře
- vázané živnosti – u těch je třeba mít jiné povolení/oprávnění (než u dvou výše uvedených kategorií). Příklady vázaných živností: výroba tabákových výrobků, poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví nebo projektová činnost ve výstavbě
- volné živnosti – ty lze provozovat bez jakéhokoliv oprávnění či povolení. Volnou živností je kupříkladu velkoobchod a maloobchod
Celkové rozdělení živností do jednotlivých skupin definuje zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání.
TIP: Nepřeje-li si fyzická osoba nadále podnikat, může se rozhodnout mezi dvěma možnostmi: buď svou živnost zruší nebo pouze pozastaví. O těchto krocích se píše podrobněji v článcích přerušení živnosti a pozastavení živnosti.
Právnická osoba
Problematice právnických osob se věnuje obchodní zákoník. Na rozdíl od fyzických osob se nejedná o člověka, nýbrž o společnost či instituci. Zákon definuje právnickou osobu jako organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Právnická osoba může bez zřetele na předmět své činnosti mít práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou.
V praxi se nejčastěji vyskytují tyto druhy právnických osob:
- s.r.o. – společnost s ručením omezeným
- a.s. – akciová společnost
- k.s. – komanditní společnost
- v.o.s. – veřejná obchodní společnost
- družstvo
Právnická osoba musí být založena (čemuž se blíže věnují například tyto články: založení s.r.o., založení akciové společnosti). Povinností zakladatelů pak je podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Obchodní rejstřík je veřejně přístupný registr společností vedený příslušným krajským či městským soudem. Změní-li se údaje o společnosti, je její povinností podat návrh na změnu v obchodním rejstříku.
TIP: Živnost nebo s.r.o.? Tento článek objasní, co se více hodí pro který druh podnikání.
Rozdíly
Zde jsou uvedeny zásadní aspekty, ve kterých se z hlediska práva fyzické a právnické osoby liší:
- ručení – fyzické osoby ručí při podnikání celým svým majetkem. Naproti tomu právnické osoby ručí pouze majetkem společnosti
- daně – fyzické osoby platí 15procentní daň z příjmu fyzických osob (pokud jsou OSVČ, tak ji platí pouze, přesáhne-li jejich hrubý zisk za kalendářní rok 15 000 Kč). Právnické osoby pak platí 19 procentní daň z příjmu právnických osob.
- účetnictví – právnické osoby mají na rozdíl od fyzických osob povinnost vést podvojné účetnictví. Živnostníci buď vedou daňovou evidenci nebo využívají výdajový paušál.
- majetek – podnikatele, kteří podnikají jako právnická osoba mají možnost převést majetek na firmu
Právnickou osobu lze na rozdíl o živnosti prodat. Podnikat jako firma je obecně také prestižnější než podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná.
TIP: Pracovní poměr lze ukončit různými způsoby – například výpovědí dohodou nebo běžnou výpovědí z pracovního poměru.
Při rozhodování, zda podnikat jako fyzická či právnická osoba je třeba vzít v potaz to, jaký je rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobou. Důležité je ujasnit si, jaké plány se s daným podnikáním pojí. Pro ty, kdo chtějí podnikat sami a nechtějí v budoucnu nijak zásadně expandovat je vhodná živnost.
Naopak ti, kteří se chystají podnikat ve více lidech nebo mít zaměstnance a chtějí v budoucnu své podnikání rozšiřovat, by měli zvážit přechod z fyzické osoby na právnickou.