Smrt v rodině – jak o ní mluvit s dítětem?

Smrt blízké osoby je pro dítě těžkou životní událostí. Rodiče se proto často obávají, jak s nimi o ní mluvit. Je ale důležité s nimi o smrti hovořit otevřeně a upřímně, aby se s ní mohly co nejlépe vyrovnat. Jaké jsou tipy na komunikaci s dětmi ohledně smrti, jaké jsou případné zkušenosti se zvýšením alimentů po smrti a jak s nimi souvisí zapsání otce do rodného listu?

Smrt je těžké téma pro dospělé, natož pro děti. Rodiče se proto často obávají, jak s nimi o ní mluvit. Je ale důležité s nimi o smrti hovořit otevřeně a upřímně, aby se s ní mohly co nejlépe vyrovnat. Jaké jsou možné tipy, jak s dětmi o smrti mluvit nejen v případě smrti maminky nebo tatínka, ale i dalších členů rodiny?

• Přizpůsobení sdělení věku dítěte: Malým dětem stačí říct, že daný člověk zemřel a už se nevrátí. Starším dětem už je možné podrobněji vysvětlit, co se děje po smrti, a zodpovědět jejich otázky.
• Jednoduché a srozumitelné pojmy: V komunikaci je vhodné se vyhnout eufemismům a metaforám, které by mohly dítě zmást.
• Upřímnost a otevřenost: Dětem by se neměly zatajovat informace, nýbrž odpovídat na otázky pravdivě.
• Prostor pro emoce: Dětem by v těchto případech mělo být umožněno plakat, zlobit se nebo smutnit.
• Ubezpečení dítěte, že je v bezpečí: Smrt blízké osoby může v dítěti vyvolat pocit strachu a úzkosti. Dítě by mělo být ujištěno, že je o něj postaráno a že se mu nic nestane.
• Trpělivost: Děti se se smrtí vyrovnávají různě rychle. Proto by jim měl být dopřán čas a prostor, aby se s ní po svém vyrovnali.

Kromě toho existuje mnoho pomůcek, které mohou pomoci s dítětem mluvit nejen v případě smrti maminky. Jednou z oblíbených jsou knihy: Existuje mnoho knih pro děti o smrti a umírání. Mohou tak rodině pomoci téma otevřít a zodpovědět otázky dítěte.

Dále jsou to různé webové stránky, které nabízí informace a rady, jak s dětmi o smrti mluvit. V neposlední řadě může pomoci zkušený psycholog, linka bezpečí nebo modrá linka.

Kdo má vyživovací povinnost i v případě smrti matky?

Zápis otce do rodného listu má přímý vliv na jeho vyživovací povinnost. Pokud je otec zapsán v rodném listu dítěte, má automaticky vyživovací povinnost, a to i v případě, že s matkou nežijí ve společné domácnosti.

Naopak, pokud zapsání otce do rodného listu není na pořadu dne, nemusí automaticky platit alimenty. V tomto případě je nutné, aby matka prokázala otcovství a následně se s otcem dohodla na výši alimentů, nebo se obrátila na soud a požádala o jejich určení.

Výše alimentů se může ale během života dítěte měnit, například pokud studuje, nebo naopak, pokud si přivydělává. Konkrétní zkušenosti se zvýšením alimentů přesto záleží vždy na konkrétní situaci.

Samotná smrt jednoho z rodičů je pro dítě tragickou událostí, která může mít i značné dopady na jeho finanční situaci. Pokud otec neplatí alimenty, nebo pokud výše alimentů není dostatečná, může se pečující osoba obrátit na soud a požádat o jejich zvýšení.

Nicméně každé dítě, kterému zemřel jeden z rodičů, má nárok na tzv. sirotčí důchod.

Sirotčí důchod – co to je?

Sirotčí důchod je dávkou důchodového pojištění, která slouží k nahrazení příjmu v případě úmrtí rodiče, a to pro nezaopatřené děti. Jedná se o finanční podporu, která má přispět k zachování životní úrovně osiřelého dítěte.

Nárok na sirotčí důchod má nezaopatřené dítě po zemřelém rodiči a to i v případě, že rodiče nežili ve společné domácnosti. Stejně tak má na nárok nezaopatřené dítě po zemřelé osobě, která se o něj starala. Dítě má nárok na sirotčí důchod i po zemřelé osobě, která se o něj starala a hradila mu výživu.

Samotným nezaopatřeným dítětem se pak pro účely sirotčího důchodu rozumí dítě do 18 let věku nebo dítě do 26 let věku, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání (např. studuje na střední nebo vysoké škole), stejně tak jako dítě bez ohledu na věk, pokud je invalidní (zpravidla se jedná o invaliditu III. stupně).

Výše sirotčího důchodu pak závisí na délce doby důchodového pojištění zemřelého.  Čím déle zemřelý platil důchodové pojištění, tím vyšší bude sirotčí důchod. Dále pak na výši jeho výdělků dosažených v rozhodném období, kdy se výše sirotčího důchodu se odvíjí od výše výdělků zemřelého v relevantním období před jeho úmrtím, nebo věku a počtu sirotků.

Sirotčí důchod se pak skládá ze dvou částí. První je základní výměra: Jedná se o pevnou částku, která je jednotná pro všechny sirotčí důchody a stanovuje ji zákon o důchodovém pojištění. Druhou je pak procentní výměra: Tato částka tvoří 40 procent výměry důchodu, který pobírala (nebo by pobírala) zesnulá osoba k datu úmrtí.

O sirotčí důchod je nutné požádat na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) v místě trvalého pobytu nezaopatřeného dítěte a je možné ji podat i elektronicky.

K žádosti o sirotčí důchod je nutné doložit:

• doklad totožnosti žadatele (občanský průkaz, cestovní pas)
• rodný list nezaopatřeného dítěte
• úmrtní list zemřelého
• doklady o příjmu zemřelého (např. mzdové listy)
• doklady o studiu nezaopatřeného dítěte (např. potvrzení ze školy)

Falešné vymáhání alimentů

Bohužel není neobvyklé, že lidem v podobně těžké životní situaci volají neznámá čísla a volající se vydávají za exekutory nebo advokáty a požadují alimenty. Většinou se nicméně jedná o podvodníky, kteří se snaží vylákat peníze.

Co dělat, když volá neznámé číslo a požaduje alimenty a jak zjistit, kdo mi volal?

• Neposkytovat žádné osobní údaje – nikdy neříkat volajícímu své jméno, adresu, rodné číslo, číslo bankovního účtu ani žádné jiné citlivé informace.
• Neposílat žádné peníze – nikdy neposílat peníze někomu, koho dotyčný nezná a komu nedůvěřuje.
• Zeptat se na podrobnosti – požádat volajícího o jméno, firmu a kontaktní informace. Pokud se jedná o exekutora, měl by sdělit spisovou značku.
• Ověření si informací – pokud má dotyčný podezření, že se jedná o podvod, měl by si ověřit informace u soudu, exekutorského úřadu nebo advokátní komory.
• Kontaktovat policii – pokud má dotyčný pocit, že se stal obětí podvodu, měl by kontaktovat policii.

Jak se tedy chránit před podvodníky pokud není jasné, kdo mi volá? Pokud volá neznámé číslo, neriskovat a hovor nepřijímat. Pokud už se ale hovor přijme, vyplatí se nevěřit všemu, co volající říká a nebát se případně říct ne a hovor ukončit.