Zakládaní vlastního kompostu

Zakládání vlastního kompostu je skvělým způsobem, jak recyklovat organický odpad a vytvořit si vlastní živnou půdu pro zahradu či rostliny. Kdo využívá na kompostování svůj vlastní kompost? Pokud má dotyčný svou zahradu, je to pravděpodobné, avšak možná o něm teprve nyní uvažuje. Jak si založit kompost?

Podzim je příhodná doba na zpracování zahradního odpadu pomocí kompostu. Kompost představuje organický prostředek pro zlepšení kvality půdy. Vzniká rozkládáním organické hmoty, čemuž dopomáhají živé organismy – řasy, kvasinky, houby, bakterie, červi atd.

Kompost vzniká z rostlin, plevelu, i rozmanitého kuchyňského odpadu. Důležité je, aby zbytky byly rozložitelné. Kromě malopěstitelských kompostů se ještě rozlišují komposty vzniklé průmyslovou výrobou.

Kompost se skládá z organických materiálů, jako je listí, tráva, odpadky z kuchyně, sláma, rajčata, brambory, kávové sedliny atd. Tyto materiály se smíchají a podrobují zvýšenému tlaku a teplotě v procesu kompostování. Kompost obsahuje také mikroorganismy, které pomáhají rozkládat tyto materiály tím, že se jimi živí a množí se.

Při používání kompostu budou rostliny, zelenina, trávník a další plodiny, které se pěstují, mít dostatek živin, což se pozná na hojnější úrodě. Výhodou vlastního kompostu je, že se dají využít i kuchyňské zbytky, které by jinak skončily v odpadu. Tím se ušetří místo v popelnice a šetrné je to také vůči kanalizaci a samozřejmě i k životnímu prostředí.

Jak založit kompost

Jak založit vlastní kompost? Důležité je vybrat si vhodné místo pro něj. Pro tyto účely si je vhodné si vybrat nějaké místo v polostínu, nejlépe pod stromem. Kdyby byl na přímém slunci, docházelo by k jeho vysušování. Snažit se kompost umístit někam, kde nebude působit rušivým dojmem. Není zrovna pěkným prvkem zahrady.

Postup:

1. Vybrat místo pro kompost. Mělo by se nacházet ve vzdálenosti několika metrů od místnosti, aby se mohlo zaručit, že nebude otravovat žádnou nepříjemnou vůni.

2. Vyčistit a odstranit všechny plevele a kameny z vybrané oblasti. Bude potřeba rovné plochy pozemku pro postavení hromady kompostu.

3. Vybrat kontejnery, které se budou používat pro kompostování. Je důležité vybrat takové, které jsou dostatečně velké na to, aby byly schopné pojmout všechny potřebné materiály.

4. Naplnit nádoby bioodpadem, jako jsou listí, kůra stromů a tráva.

5. Přidat trochu hnůj nebo rašelinu do kompostu a zředit je kvalitní organickou hmotou, jako je sutina nebo ječmen.

6. Otočit kompostovací směs 1x týdně, aby došlo k provzdušnění obsahu a urychlení kompostování.

7. Rychle a správně smíchat všechny složky kompostu.

8. Vyčkat, než proces kompostování skončí. V závislosti na skladbě směsi může trvat až několik měsíců.

9. Jakmile se kompost úplně rozloží, může se začít používat jako hnojivo, a používat jej k pokrytí veškerého trávníku nebo ke kypření zahrady.

Kompostéry

Dříve lidé kompostovali tak, že si sami vytvořili hromadu kompostu v nějakém koutě své zahrady. Dnes už většina lidí pro tyto účely volí kompostér. Kompostéry jsou rozmanité. Liší se materiálem (dřevěný, drátěný, plastový), i velikostí. Může si ho člověk koupit, nicméně i vyrobit sám.

Kompostéry jsou skvělým způsobem, jak zužitkovat nepotřebný kuchyňský odpad a vytvářet si vlastní kompost. Kompostér je v podstatě nádoba, která drží organickou hmotu, kterou lze kompostovat. Kompostéry jsou obvykle vyrobeny z odolných plastů, některé jsou navíc opatřeny dalšími funkcemi, jako je ochranná vrstva pro omezení hmyzího napadení.

Kompostér může být umístěn na venkovní zahradě, nebo v interiéru, nebo na místech k tomu určených. Může to být velká nádoba, plastový kontejner, nebo dokonce starý kuchyňský dřez provizorně přeměněný na kompostér. Jeho vnitřní prostor by měl být dostatečně velký a těsný, aby chránil hmotu před deštěm a ptáky a kompostování bylo co možná nejefektivnější.

Kompostéry lze pořídit v některých prodejnách s outdoorovým vybavením nebo online.

Kompostovací silo

Kompostovací silo je propracovanější variantou klasického kompostování na otevřené hromadě. Silo totiž nemá víko ani dno, protože potřebuje volný styk s půdou a přístup mikroorganismů, červů a žížal, které jsou při procesu kompostování nezbytné. Velké otvory po všech stranách zajišťují přístup vzduchu i odvětrávání.

Kompostovací silo je konstrukčně velmi jednoduše zpracováno, proto si jej každý zvládne vyrobit i sám doma. Nejlepší variantou je v tomto případě silo ze dřeva, kdy se potřebují dřevěná prkna nebo palety. Musí se však počítat s nízkou životností, jelikož bude dřevo vystaveno působení vlivů počasí.

Na trhu kromě dřevěných kompostovacích sil se najdou nejčastěji plastová nebo také plechová. 

Výhody kompostovacího sila:

+ Kompostování zeleného odpadu ze zahrady
+ Kompost má jasné hranice
+ Přizpůsobení vzhledu i počtu komor
+ Přizpůsobení potřebné velikosti, kapacity

Nevýhody kompostovacího sila:

– Provzdušňování převážně ručním přehazováním
– Možná přítomnost hlodavců
– Omezeno ročním obdobím
– Vhodný na větší zahrady

Plastový kompostér s víkem

Plastové uzavřené kompostéry mají víko, z toho důvodu je proces vytváření vlastního kompostu rychlejší. Víko zároveň zabraňuje šíření zápachu i hmyzu. Dno je však stále otevřené, aby byl kompost ve styku k půdou.

Tyto kompostéry jsou také navrženy tak, aby se do nich mohl biologický materiál snadno doplňovat (přes vrchní víko) a zároveň hotový kompost vybírat (přes dvířka ve spodní části kompostéru). Kompostéry jsou navíc vybaveny promyšleným systémem provzdušňovacích otvorů, což taktéž urychluje rozklad odpadu. 

V nabídce plastových kompostérů se najde celé množství kapacitních variant (od 400 do 1 200 litrů), a to i včetně vícekomorových.

Výhody plastového kompostéru s víkem:

+ Tmavý plast usnadňuje lepší prohřátí
+ Provzdušňování systémem otvorů
+ Kompostování zeleně ze zahrady
+ Přijatelný vzhled kompostu
+ Nízká cena 

Nevýhody plastového kompostéru s víkem: 

– Náročnější ruční vyprazdňování lopatkou
– Přítomnost hlodavců – podhrabáním
– Náročné překopání kompostu
– Omezeno ročním obdobím

Rotační (otočný) kompostér

Další možností jak kompostovat, je za pomoci otočného (rotačního) kompostéru. Na rozdíl od pevně stojících jsou ty rotační vyráběné v menších velikostech a také jejich cena je vyšší. Jejich významnou předností je však snadné „přehazování“, což přispívá k rychlejší tvorbě a vyšší kvalitě kompostu.

Další výhodou je jednoduché přemisťování kompostéru, některé modely jsou dokonce pro tento účel vybaveny kolečky.

Výhody rotačního kompostéru: 

+ Jednoduché provzdušňování – snadnou rotací
+ Vyprazdňování (otočením do přistaveného kolečka)
+ Odolný vůči hlodavcům
+ Dobře využitelný v menších i vnitřních prostorách

Nevýhody rotačního kompostéru:

– Často nebývá zateplený – chybí energie z půdy
– Absence přirozeného kompostování – žížaly aj.
– Menší kapacita
– Vyšší cena

Kompostéry doby

Kompostovat lze i v případě, že člověk bydlí v bytě a nemá tak zahradu. I v bytě totiž vzniká velké množství odpadu, který se hodí do kompostu – ať už v kuchyni při vaření nebo při pěstování pokojových rostlin. V dnešní době si zájemce může pořídit např. tzv. vermikompostér nebo kompostér Bokashi. Ty jsou pro domácnost speciálně vytvořené a navíc vynikají skvělým designem.

Bytový kompostér lze umístit takřka kamkoliv, kde se pohybuje teplota okolo 18 °C. Vhodným místem tak může být přímo kuchyně či balkon. Při dodržování správných zásad tohoto typu kompostování se nikdo nemusí obávat ani případného zápachu.

Vermikompostér versus kompostér Bokashi

Jaký je rozdíl mezi vermikompostérem a kompostérem Bokashi?
Ve vermikompostéru probíhá kompostování za pomocí kalifornských žížal (ty nejsou totožné, jako žížaly hnojní venku na záhonech).

V Bokashi kompostéru naopak probíhá proces fermentování bioodpadu – z toho důvodu se odpad v Bokashi musí prosypávat směsí, která obsahuje speciální mikroorganismy. Z tohoto důvodu je kompostování v Bokashi nádobě jednodušší, vermikompostér vyžaduje kvůli žížalám více pozornosti.

Dalším rozdílem je také to, že do vermikompostéru patří pouze zbytky rostlinného původu, do Bokashi se můžou házet zbytky rostinného i živočišného původu.

V bytových kompostérech vznikají hned dva druhy užitečného materiálu pro pěstování – jednak samotný kompost, pak také žížalí čaj (ve vermikompostéru) nebo Bokashi džus (v kompostéru Bokashi), který je velmi bohatý na živiny a naředěný se využije při zalévání jako hnojivo. 

Bytové kompostéry můžou být „hračkou“ také pro ratolesti. Kromě toho, že se pravidelným kompostováním na chvíli zabaví, se tím i vzdělávají. Většinu vermikompostérů lze časem zvětšovat přikupováním jednotlivých pater, pokud se najde pro tuto činnost záliba a ochota se jí dále věnovat.

Výhody bytového kompostéru:

+ Luxusní a moderní design
+ Snadná manipulace
+ Systém vnitřního provzdušňování
+ Jednoduché vyprazdňování
+ Celoroční kompostování

Nevýhody bytového kompostéru:

– Vhodné takřka pouze pro domácí kompostování
– Výrazně nižší kapacita – patro nejčastěji 10 – 20 l
– Vyšší cena

Kromě výše uvedených typů kompostérů se lze setkat také s komunitními kompostéry. Jejich účelem je kompostování větším počtem osob, které se pak o výsledný kompost dělí.

A jaké materiály patří do kompostu?

Tato otázka je velmi široká a závisí na místních podmínkách. Většina odpadů rostlinného původu je vhodná pro kompostování, včetně zbytků zeleniny, semínek, stonků, listů nebo trávníků. Také jablka, hrušky, pomeranče, lusky, citrony, slupka z banánu atd. mohou být přidány do kompostu.

Dřevní odpad může také dobře kompostovat, stejně jako staré textilie a papírové výrobky, jako jsou krabice, noviny a kuchyňský papír. Také měkké stříbro je vhodné pro kompost, avšak pergamen, plast nebo jiné plasty (popelnice) nikoli.

Při zakládání kompostu je důležité prokládat tzv. hnědou vrstvu odpadu se zelenou. Mělo by se začít hnědou vrstvou, která je tvořená suchými listy, kůrou, rozdrcenými větvičkami, pilinami atd.

Zelená vrstva je z ovoce, zeleniny, močůvky, hnoje, kávového lógru atd. Zelená vrstva by měla být v menší míře než hnědá. Zhruba v poměru 1:3. Zelenou a hnědou vrstvu je potřeba prokládat ještě zeminou.