Výkupní ceny

Výkupní ceny v obecném slova smyslu jsou ceny, za které nakupují obchodníci energie od jejich výrobců. Tyto ceny jsou otázkou smluvních vztahů a jsou mnohdy neveřejné. V užším slova smyslu rozumíme výkupními cenami výkupní ceny u elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

Výkupní cena je cena, za kterou by prodejce koupil zboží od kupujícího před prodejem. Výkupní cena je většinou nižší než tržní cena, protože prodejce musí zohlednit náklady spojené s prodejem a promováním zboží. Zboží se většinou sdílí podle výkupní ceny, přičemž prodejce inkasuje zisk na základě rozdílu mezi výkupní a prodejní cenou.

Cena elektřiny se mění podle oblasti a dodavatele. Nejlevnější elektřina se obvykle nachází u obchodních značek s dodavateli, a to od několika desítek korun za kilowatthodinu. Spotřebitelé mohou také využívat takzvané dual fuel (dvojité zdroje paliva), které kombinují přímou dodávku elektřiny a zemního plynu od jednoho dodavatele. Tyto nabídky často přináší špičkovou úsporu.

Tyto ceny elektřiny prostřednictvím cenového rozhodnutí stanovuje každoročně Energetický regulační úřad. Provozovatelé obnovitelných zdrojů mají garantováno, že od nich veškerou vyrobenou energii odebere regionální distributor či provozovatel přenosové soustavy. To podle toho, do jaké sítě je připojeno jejich předávací místo.

Za takto vyrobenou energii dostanou stanovenou výkupní cenu. Vzhledem k tomu, že výkupní cena elektřiny je vyšší, než ceny na trhu, financuje se vzniklý rozdíl z prostředků vybraných od koncových zákazníků, prostřednictvím regulovaného poplatku v rámci ceny za distribuci elektrické energie.

Výkupní ceny elektřiny se liší v závislosti na mnoha faktorech, včetně regionu, tržních podmínek, typu elektřiny a mnoha dalších proměnných. Obvykle však výkupní cena elektřiny zahrnuje náklady na výrobu, přenos a distribuci elektřiny.

V některých zemích existují regulované výkupní ceny, které stanovuje vláda nebo regulační orgán. Tyto ceny mohou být určeny pro určité kategorie zákazníků nebo pro určité druhy elektřiny, jako jsou obnovitelné zdroje energie.

V jiných případech mohou výkupní ceny elektřiny být určeny na trhu s elektřinou, kde se spotřebitelé a dodavatelé setkávají a jednají o cenách. Tyto ceny mohou být velmi proměnlivé a mohou se měnit v závislosti na poptávce a nabídce elektřiny.

Je důležité si uvědomit, že výkupní ceny elektřiny jsou pouze jedním z faktorů, které ovlivňují konečnou cenu elektřiny, kterou platí zákazníci. Kromě výkupní ceny mohou zákazníci platit také poplatky za distribuci a přenos elektřiny, daně a další poplatky.

Výkupní ceny v České republice

Výkupní ceny elektřiny jsou v České republice stanoveny regulovaným trhem, kde se setkávají producenti elektřiny a odběratelé. Tento trh určuje cenu elektřiny pro spotřebitele na základě poptávky a nabídky elektřiny.

Výkupní ceny elektřiny jsou také ovlivněny státní regulací a politikou, jako jsou například povinnosti týkající se využívání obnovitelných zdrojů energie a další environmentální politiky.

Výkupní ceny elektřiny se mohou České republice lišit podle trhů energií a typu výroby. Ve všeobecnosti lze říct, že výkupní ceny obecně převyšují náklady na výrobu elektřiny. Obecně jsou výkupní ceny elektřiny v ČR dostupné ve výši 12 až 16 Eur/MWh, tj. 11 až 15 Kč/kWh.

Výkupní ceny se dotýkají i obnovitelných zdrojů energie. Například vítr je obecně vysoce výnosný pro výkupní ceny, které se mohou pohybovat až kolem 35 Eur/MWh (826 Kč/MWh). Fotovoltaická energie nyní mívá nižší výkupní ceny zhruba 8 – 12 Eur/MWh (189 – 283Kč/MWh).

Cena elektřiny v České republice se může lišit v závislosti na dodavateli, typu elektřiny, tarifu a dalších faktorech. Průměrná cena elektřiny pro domácnosti v roce 2021 byla zhruba 4,50 Kč za kWh (včetně DPH). Nicméně, cena elektřiny se liší v závislosti na spotřebě, tarifu a mnoha dalších faktorech.

V České republice existuje mnoho dodavatelů elektřiny, kteří nabízejí různé ceny a tarify pro své zákazníky. Proto je důležité porovnat nabídky od různých dodavatelů a najít tak nejlepší cenu elektřiny.

Je také důležité mít na paměti, že kromě ceny elektřiny mohou být na fakturu za elektřinu účtovány další poplatky, jako jsou poplatky za distribuci elektřiny nebo daně. Tyto poplatky mohou být zahrnuty do celkové ceny elektřiny nebo účtovány samostatně.

Cena elektřiny pro konečné spotřebitele je součtem dvou základních složek, neregulované a regulované. 

Neregulovanou část si určuje dodavatel a tvoří ji:
– platba za silovou elektřinu, tedy za tu nakoupenou od výrobce, udávanou v megawatthodinách, kterou následně koncový zákazník skutečně spotřebuje 
– stálý měsíční plat za služby dodavatele, jako je zákaznický servis, komunikace s úřady, administrativa a podobně

Po celý rok 2023 je neregulovaná část ceny elektřiny zastropovaná vládním nařízením a dodavatelé si mohou účtovat maximálně 6 025 Kč včetně DPH za 1 MWh elektřiny a stálý měsíční plat včetně DPH nejvýše 157 Kč.

Regulovanou část stanovuje stát prostřednictvím Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a tvoří ji:
– poplatek za distribuci (podle adresy odběrného místa je distributorem EG.D, PRE nebo ČEZ)
– poplatek za rezervovaný příkon (paušál za jistič), který garantuje maximální okamžitý příkon právě podle kapacity hlavního jističe
– poplatek na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) obvykle činí 599 Kč včetně DPH za 1 MWh a pro rok 2023 je tento poplatek vládním nařízením odpuštěn
– poplatek na provoz přenosové soustavy, rozvodných zařízení, transformačních stanic (ČEPS)
– poplatek na činnost operátora trhu (OTE)
– daň z elektřiny 28,30 Kč/MWh
– DPH 21 %

Uvedená cena elektřiny je průměrná a může se lišit v závislosti na mnoha faktorech.

Spotřeba elektřiny v domácnosti

Spotřeba elektřiny v domácnosti se může lišit v závislosti na mnoha faktorech, jako jsou velikost domácnosti, způsob vytápění, počet elektrických spotřebičů a způsob jejich využívání.

Průměrná spotřeba elektřiny v domácnosti se v České republice pohybuje zhruba kolem 3 500 kWh ročně. Tato hodnota však může být vyšší nebo nižší v závislosti na konkrétních podmínkách.

Mezi hlavní spotřebitele elektřiny v domácnosti patří vytápění, osvětlení, kuchyňská zařízení, jako jsou sporáky, trouby a lednice, spotřebiče pro osobní péči, jako jsou sušičky vlasů a žehličky, a spotřebiče pro zábavu, jako jsou televize, počítače a konzole.

Pro snížení spotřeby elektřiny v domácnosti lze použít několik jednoduchých tipů, jako jsou vypínání spotřebičů ze zásuvky, když nejsou používány, výměna starých a energeticky neefektivních spotřebičů za nové s energetickou třídou A+++ nebo A++, využívání úsporných žárovek nebo LED osvětlení a nastavení termostatu na vhodnou teplotu.

Je také možné využít různé programy a nabídky od dodavatelů elektřiny, které nabízejí levnější elektřinu v určitých časech, například během víkendů nebo v noci.

I přes vládní opatření v podobě zastropování cen elektřiny běžná domácnost v bytové jednotce letos zaplatí za elektřinu o 75 % víc než v roce 2021, v rodinném domku, jestliže elektřinou také ohřívá vodu, bude platit dvojnásobek a pokud elektřinu také vytápí, bude to přibližně 2,2 násobek. 

Zodpovědné chování bez zbytečného plýtvání by se mělo stát samozřejmostí. Prvním předpokladem pro skutečně efektivní snižování spotřeby elektřiny je alespoň základní přehled o tom, kolik a na co jí domácnosti obvykle spotřebovávají. Obecně se může říct, že největší podíl na spotřebě elektřiny má vytápění a ohřev vody.

Spotřeba elektřiny se udává ve watthodinách (Wh). Jedna watthodina představuje práci stroje s příkonem jeden watt po dobu jedné hodiny, ekvivalentem je 3 600 joulů (J). Pro měření spotřeby domácnosti se používá jednotka kilowatthodina (kWh), což je tisíc Wh a tedy 3 600 000 J nebo 3,6 megajoulů (MJ), případně megawatthodina (MWh), což je tisíc kWh. 

Pro bližší představu, běžná rychlovarná konvice o příkonu 2 000 W by při hodině provozu spotřebovala 2 kWh. Konvice je ovšem v provozu v řádu minut, řekněme tedy, že součtu 60 minut fungování, a tím i spotřeby 2 kWh, dosáhne v průběhu jednoho nebo dvou dnů.