Vymáhání pohledávek – postup při vymáhání dluhů, zkušenosti s vymahači dluhů

V ideálním světě by každý plnil své povinnosti a vymáhání pohledávek nebylo třeba. Dlužníci i věřitelé by ušetřili spoustu času a zbytečně vynaložených nákladů. Jak vymáhání dluhů funguje? A co dělat s nedobytnou pohledávkou?

Ne každý se v dnešní době umí chovat zodpovědně, ne každý platí za zboží a služby, které si objednal, a ne každý řádně splácí peníze, které si půjčil. Proto musí věřitelé řešit správu pohledávek, vymáhání pohledávek nebo prodej pohledávek.

Tento článek přináší informace o tom, jak funguje vymáhání dluhů, jak mohou věřitelé chránit svá práva a své peníze získat zpět nebo jak by měl vypadat vzor předžalobní výzvy k zaplacení dluhu.

Pohledávky a závazky

Nejprve je nutné vysvětlit, jaký je rozdíl mezi pohledávkami a závazky. Pohledávka je právo věřitele na plnění dlužníka. V praxi je pohledávka nejčastěji peněžitá. Znamená to právo věřitele na zaplacení určité finanční částky dlužníkem, ať už na základě faktury za zboží, smlouvy o nebankovní půjčce nebo úvěrové smlouvy.

Právu věřitele odpovídá povinnost dlužníka tuto částku neboli dluh zaplatit. Pohledávka ovšem může být i nepeněžitá. Pak se nejedná o zaplacení, nýbrž splnění nějaké jiné povinnosti (např. vykonání činnosti).

Pokud ovšem není pohledávka zaplacena do konce data splatnosti uvedeném na smlouvě, ocitá se dlužník v prodlení a věřitel může přistoupit k vymáhání pohledávky.

Vztah mezi věřitelem a dlužníkem se nazývá jako závazkový vztah neboli závazek. Je to tedy dvoustranný vztah, kdy na jedné straně stojí dlužník, který má povinnost svůj dluh řádně a včas splnit. A na druhé straně stojí věřitel, který má pohledávku, tedy právo splnění dluhu požadovat.

Pohledávka nejčastěji zaniká zaplacením dlužné částky věřiteli nebo splněním jiné povinnosti. Pohledávka také může zaniknout promlčením (po 3 letech), prominutím dluhu nebo i vzájemným započtením pohledávek a závazků.

Druhy pohledávek – peněžité, sporné, dlouhodobé pohledávky aj.

Základní dělení pohledávek je na peněžité a nepeněžité, tedy zda je vymáháno peněžité plnění nebo jiná povinnost.

Dále lze pohledávky dělit z hlediska možnosti jejich úhrady na:

• nedobytné pohledávky
• pochybné pohledávky
• sporné pohledávky

V účetnictví se pohledávky člení podle doby splatnosti na:

• krátkodobé pohledávky – doba splatnosti je kratší než jeden rok
• dlouhodobé pohledávky – doba splatnosti je delší než jeden rok

Dále lze pohledávky členit např. na zajištěné a nezajištěné nebo vykonatelné a nevykonatelné. 

Vymáhání pohledávek – jak funguje, stadia vymáhání dluhů

Pakliže dlužník nesplní svou povinnost vůči věřiteli řádně a včas, může se věřitel pustit do vymáhání pohledávek. Tento proces je v Česku regulován celou řadou zákonů od občanského soudního řádu přes exekuční řád a insolvenční zákon až po nejrůznější vyhlášky ministerstva spravedlnosti. 

Vymáhání dluhů lze rozdělit do následujících stádií:

• mimosoudní vymáhání dluhů
• předžalobní výzva k zaplacení dluhu
• rozhodčí řízení nebo soudní řízení
• exekuční řízení
• insolvenční řízení

Dluh je možné vymáhat do 3 let od jeho vzniku, následně může dojít k promlčení dluhu.

Mimosoudní vymáhání dluhů – inkasní řízení, vymáhací agentura

První cestou, kterou se věřitelé snaží získat své peníze, jsou upomínky. Forma upomínky není zákonem nijak upravena a je tedy na věřiteli, jestli dlužníka vyzve telefonicky, emailem nebo ústně. Také je na věřiteli, jaký čas dlužníkovi k dodatečnému splnění dluhu poskytne.

Někteří věřitelé ovšem chtějí peníze získat zpátky co nejrychleji a zároveň nechtějí s dlužníkem ztrácet čas, proto se obrací na vymáhací agentury neboli také inkasní agentury. Ty jednají za věřitele a jejich cílem je zajistit co nejvyšší uhrazení věřitelovy pohledávky. Takové řízení se nazývá inkasní řízení.

Inkasní řízení je typ mimosoudního řízení. Věřitel platí vymáhací agentuře za její služby procentuální provizi z vymožené částky. Její výši má každá vymáhací agentura jinou.

Některé vymáhací agentury mohou od věřitele požadovat také zálohu předem. V takovém případě je dobré si velmi důkladně prověřit spolehlivost dané vymáhací agentury. Vymáhací agentury jednají na základě plné moci, nebo věřiteli nabídnou odkup pohledávek.

Co se týká vztahu k dlužníkům, pak vymáhací agentury nemají vůči dlužníkovi žádná zvláštní oprávnění. Mohou ho oslovit dopisem, telefonicky, sjednat s ním splátkový kalendář atd. Zkrátka jednat mimosoudně.

V žádném případě nesmějí vymáhací agentury bez souhlasu dlužníka vstoupit do jeho bytu, domu nebo dokonce zabavovat jeho věci či „obstavit“ bankovní účet.

Vymáhacím agenturám se sice říká vymahači, avšak fakticky nemají žádné páky na vymáhání dluhů. Spoléhají pouze na to, že dlužníci se leknou a dobrovolně zaplatí. Proto často volí nekalé praktiky, nátlak a snaží se vzbudit dojem, že pokud dlužník nezaplatí, zaklepe mu na dveře exekutor. Ovšem tak to není.

Odkup a prodej pohledávek – odkup pohledávek za hotové

Pokud už věřitel nechce řešit vymáhání dluhů a chce rychle vrátit jeho peníze, může se rozhodnout pro postoupení nebo prodej pohledávek.

Prodej pohledávky je vlastně forma postoupení pohledávky dále na třetí osobu, která pak pokračuje v jejím vymáhání.

Odkup pohledávek většinou nabízejí výše zmíněné vymáhací agentury. Jak funguje odkup pohledávek? Věřitel předá vymáhací agentuře potřebné doklady (faktury, smlouvy, účtenky atd.), ta posoudí riziko odkupu pohledávek, prověří majetkové poměry dlužníka a dá věřiteli nabídku k odkupu pohledávek.

Cena za odkup pohledávek se liší v závislosti na hodnotě pohledávky a očekávaném termínu splacení. Roli hraje také to, zda je vůbec pravděpodobné, že ke splacení dojde.

Jakmile je podepsána smlouva o postoupení pohledávek nebo také prodeji pohledávek, obdrží věřitel své peníze snížené o dohodnutou provizi vymáhací agentury.

Řada vymáhacích agentur nabízí odkup pohledávek za hotové. To znamená, že peníze vyplatí ihned po postoupení pohledávky.

Soudní vymáhání pohledávek – předžalobní výzva k zaplacení dluhu – vzor + žaloba

Pokud není mimosoudní vymáhání dluhů úspěšné, je na čase přistoupit k soudnímu vymáhání dluhů. Nejprve je nutné zaslat výzvu k zaplacení dluhu.

Lze ji napsat svépomocí podle vzoru předžalobní výzvy k zaplacení dluhu, který je dostupný online. Vzor výzvy k zaplacení dluhu není nijak složitý.

Vzor předžalobní výzvy k zaplacení dluhu by měl obsahovat:

• označení dlužníka a věřitele,
• popis, o jakou pohledávku se jedná,
• kdy byla pohledávka splatná,
• jakým způsobem má být pohledávka splněna (uvést číslo účtu u peněžitého dluhu),
• určení dodatečné lhůty ke splnění pohledávky (min. 7 dní).

V závěru každé předžalobní výzvy k zaplacení dluhu by mělo být upozornění, že pokud dlužník v náhradní lhůtě dluh nesplní, bude podána žaloba.

Pokud věřitel nenajde žádný vhodný vzor výzvy k zaplacení dluhu nebo si na to zkrátka netroufá, je vhodné rovnou oslovit advokáta, který má s vymáháním pohledávek zkušenosti. Tomu udělí věřitel plnou moc a advokát pošle předžalobní výzvu k zaplacení dluhu za něj.

Pokud ani poté dlužník nezaplatí, je třeba podat žalobu. Ta se podává k soudu v místě trvalého bydliště nebo sídla dlužníka. Při podání žaloby musí věřitel zaplatit soudní poplatek. Pokud tak neučiní, soud řízení zastaví.

Co je přednostní pohledávka

Pohledávky se dají třídit podle mnoha různých kritérií. S přednostními pohledávkami a nepřednostními pohledávkami se lze setkat v rámci exekučního či insolvenčního řízení, tedy když už dochází k vymáhání pohledávek, a to srážkami ze mzdy dlužníka.

Již ze samotného názvu vyplývá, že přednostní pohledávky mají „přednost“ před těmi nepřednostními.

Co jsou v praxi přednostní pohledávky upravuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soud řád. Podle něj se mezi přednostní pohledávky řadí pohledávky:

• výživného,
• náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví,
• náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy,
• daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
• náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění a důchodového pojištění,
• pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
• náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
• náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
• regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
• náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
• za náhradní výživné podle jiného zákona.

Co je nepřednostní pohledávka

Velmi zjednodušeně se dá říci, že nepřednostní pohledávky jsou všechny ostatní, které nejsou výše uvedeny jako přednostní pohledávky. Mezi nepřednostní pohledávky tedy patří například:

• nezaplacené faktury za vodu, elektřinu, plyn,
• dlužné nájemné nebo splátky hypotéky,
• pokuty,
• nezaplacené splátky za půjčky, úvěry, kreditní karty, nezaplacené povinné ručení
• neuhrazené platby za mobilní telefon, internet nebo televizi,
• jakékoliv další pohledávky, které nepatří mezi přednostní.

Přednostní pohledávky mají při exekuci na mzdu „přednost“. Zatímco na nepřednostní pohledávky se po odečtení nezabavitelné částky používá pouze jedna třetina ze zbytku mzdy, na přednostní pohledávky se může použít i druhá třetina. Mohou být tedy uhrazeny rychleji.

Velmi jednoduše to lze shrnout tak, že dělení pohledávek na přednostní a nepřednostní znamená, kdo z věřitelů bude mít přednost a dočká se svých peněz dříve.

Co je zajištěná pohledávka

Se zajištěnou pohledávkou se lze setkat v insolvenčním řízení. Jedná se o pohledávku, která je zajištěna majetkem náležejícím do majetkové podstaty dlužníka.

Zajištěná pohledávka posiluje postavení věřitele (tzv. zajištěného věřitele). Ten má výhodu v tom, že může v případě, že dlužník nezaplatí, získat peníze jinou cestou, a to prodejem předmětu zajištění.

V insolvenčním řízení se za zajištění považuje zástavní právo (např. hypotéka), zadržovací právo (právo nevydat cizí věc, dokud není splněn dluh) nebo zajišťovací převod práva (dlužník na věřitele dočasně převede nějaké své majetkové právo a teprve pokud nesplní, stává se věřitel vlastníkem).

Na rozdíl od nezajištěných věřitelů má tedy zajištěný věřitel mnohem větší naději, že jeho zajištěná pohledávka bude uspokojena v plné výši.

Jak si poradit s nedobytnou pohledávkou

Definovat nedobytnou pohledávku je velmi jednoduché. Už sám název napovídá, že se jedná o pohledávku, na níž má sice věřitel nárok, ovšem vymáhání pohledávky je prakticky nemožné.

Důvod, že se pohledávka stane nedobytnou, může být velmi prostý. Je to nemajetnost dlužníka. Ten se může ocitnout v kolotoči půjček a finanční tísni, která skončí exekucí nebo dokonce osobním bankrotem. V takovém případě se věřitel ke svým penězům zpravidla nedostane, příp. vymůže jen zlomek dluhu.

Ovšem jsou i tací dlužníci, kteří se od počátku závazkového vztahu snaží o to, aby byla pohledávka nedobytnou. Takový dlužník je sice formálně označován za nemajetného, ovšem jezdí v drahém autě, bydlí ve velkém domě, chová se skoro jako rentiér a věřitelům se vysmívá.

Jak je to možné? Zkrátka majetek je napsán na někoho jiného. V takovém případě neexistuje legální způsob, jak dlužníka přinutit ke splacení dluhu. Jediné, co věřiteli zbývá, je odpis nedobytné pohledávky.

Ochrana věřitele – pojištění pohledávek

Pokud je věřitel jako OSVČ nebo právnická osoba podnikatelem, může si sjednat pojištění pohledávek. Vztahuje na situace, kdy dlužník pohledávku nechce uhradit, popřípadě se octne v platební neschopnosti.

Pojištění pohledávek slouží jako:

• ochrana proti nezaplacení
• zabránění rozsáhlým obchodním ztrátám při zhroucení trhu
• komplexní informace o potenciálních a existujících zákaznících
• stabilizace příjmů
• vymáhání nezaplacených pohledávek

Prakticky pojištění pohledávek funguje tak, že v případě insolvence dlužníka, jeho nevůle zaplatit nebo ekonomických potíží státu pojišťovna zaplatí věřiteli jeho pohledávku, a to až do výše sjednaného pojistného limitu.

Kniha pohledávek a závazků – pohledávky za odběrateli pod kontrolou

Kdo chce mít pohledávky a závazky pod kontrolou, vede si knihu pohledávek a závazků. Díky ní může vždy ihned identifikovat, kdo mu ještě nezaplatil či naopak, komu ještě dluží.

Kniha pohledávek a závazků je jednoduchým nástrojem. Zápisy do knihy pohledávek a závazků se dělají především na základě faktur, výpisů z účtu a příjmových a výdajových pokladních dokladů.

Pokud podnikatel vede knihu pohledávek a závazků poctivě, na první pohled vidí své pohledávky za odběrateli a naopak své závazky vůči ostatním osobám. Tím může řešit problémy okamžitě a nenechat věci zajít až do vymáhání dluhů.

Řízení pohledávek

Nedodržení závazků odběratelem má negativní dopad na finanční situaci podnikatele. Proto by měl každý umět s pohledávkami správně pracovat.

Umění řídit pohledávky je důležitou součástí obchodní činnosti každého podnikatele. Existuje celá řada nástrojů, která podnikateli pomůže.

Mluví se o tzv. řízení pohledávek. Tím jsou činnosti podniků směřující k optimálnímu usměrňování jejich pohledávek.

Řízení pohledávek je velmi složitá činnost a je jasné, že tato činnost musí začínat dříve, než pohledávka vůbec vznikne. Podnikatel by se však měl vždycky snažit předcházet stavu, kdy nebude pohledávka ve lhůtě splatnosti uhrazena.

Následné řešení již vzniklé nezaplacené pohledávky totiž pro podnikatele znamená nejen ztrátu.

Předmětem řízení pohledávek může být např.:

• objem a vývoj pohledávek
• rentabilita (výnosnost)
• doba splatnosti pohledávek
• likvidnost (po splatnosti, sporné, nedobytné pohledávky)
• rizika spojená s pohledávkami

Řízení pohledávek je významnou oblastí ovlivňující finanční situaci podnikatele.

Správa pohledávek

Pokud nechce věřitel vymáhání pohledávek sám řešit a ani nechce přistoupit k prodeji pohledávek, může zvolit odbornou správu pohledávek.

Správu pohledávek provádí buď specializované společnosti nebo advokátní kanceláře. Jejich služby se liší, avšak zpravidla správa pohledávek zahrnuje následující:

• návrh finančně výhodného způsobu vymáhání pohledávek
• výzvy k zaplacení dluhu
• soudní i mimosoudní vymáhání pohledávek
• poradenství při právních operacích s pohledávkami (postupování, zápočty, zastavování, prodej a kapitalizace pohledávek)
• zmapování majetku dlužníka
• exekuce na majetek dlužníka prostřednictvím exekutora
• uplatnění pohledávek v pozůstalostním řízení či likvidaci
• zprostředkování odkupu/prodeje pohledávek
• kontrola insolvenčních řízení a přihlášky do insolvenčního řízení

Podstatou správy pohledávek je zajistit pohledávku tehdy, než-li se stane pohledávkou nedobytnou. Čím je pohledávka déle po splatnosti, tím je méně pravděpodobné, že věřitel dostane své peníze. Výhodou správy pohledávek je, že se věřitel nemusí o nic starat. Správa pohledávek je pochopitelně placená služba.

Vymahači dluhů – zkušenosti

Když už věřitel neví, kudy kam, hledá různé cesty k vymáhání dluhů. Na internetu může najít spoustu zkušeností s vymahači dluhů. Věřitelé si v různých diskuzích vyměňují názory a zkušenosti s vymahači dluhů, jak vybrat tu správnou firmu na vymáhání dluhů, co od ní očekávat, kolik si účtuje apod.

Někteří si přitom představují vymahače dluhů jako obávané gaunery s černými brýlemi na očích, jiní jako vymáhání dluhů Ukrajinci, kteří s dlužníkem nejednají „v rukavičkách“.

Takové představy jsou ovšem mimo realitu. Solidní vymáhací agentury dnes vypadají a fungují úplně jinak. Dle zkušeností vymahači dluhů nabízejí buď komplexní vymožení dluhu, nebo i učinění jednotlivých kroků, kdy chce věřitel například jen zaslat předžalobní výzvu k zaplacení dluhu a mít jistotu, že bude sepsaná správně. 

V diskuzích lze ovšem najít i pohled z druhé strany, a to zkušenosti s vymahači dluhů ze strany dlužníků. Ti se setkávají s tím, že některé vymáhací agentury se někdy vydávají za exekutory, vyhrožují zabavením majetku či dokonce násilím. Takové chování je však nezákonné.

Někteří vymahači dluhů dlužníkům tvrdí, že když dluh v určitém termínu nezaplatí, je to trestný čin, jiní hovoří o trestném činu podvodu. Ani jedno z toho samozřejmě není pravda.

Ideální samozřejmě je se do kontaktu s vymahači dluhů vůbec nedostat. Ať už se však člověk obrátí na vymahače dluhů jako věřitel nebo dlužník, měl by si nejprve pročíst na internetu zkušenosti s vymahači dluhů, aby věděl, co všechno si mohou vymahači dovolit a chtít.

Pokud má někdo v tomto směru pochybnosti, může se obrátit na některou poradnu, kde mu vysvětlí, jaká jsou jeho práva i povinnosti a co vše mu za nesplácení dluhu hrozí, nebo naopak jak může vymáhat svou pohledávku.